Zavolal jsem Honzovi, který je aktivní plachtařský instruktor, jestli nechce jít letět. Chytil jsem ho někde v Walmartu, jak nakupoval. Ale jako správného aeroklubáka nedalo moc práce ho přesvědčit – nechal vozík se zahájeným nákupem uprostřed obchodu a za 15 minut jsme se sešli na letišti. Na škole jsme si vzali papíry od Cessny (jiné než odpoledne) a šli na stojánku hledat. Předletovka v noci mi připadala trošku zvláštní (zatím jsem ji nikdy úplně potmě nedělal – má kvalifikace NIGHT není z nejstarších), ale úspěšně jsme nahodili, zavolali Ground a pojíždíme na vyčkávací místo 25L. Je půl sedmé večer, provozu už je míň-na vyčkávacím jsou před námi akorát 2 mašiny. Startujeme do noci rozhodnutí pečlivě dodržovat minimální bezpečné výšky uvedené na mapě. Ještě Honzovi připomínám, ať mi během přiblížení dělá druhý pár očí na „PAPI“ – a taky ukazuji mu ta červená světla na vrcholcích poblíž osy přiblížení.

Shodneme se, že nemáme zájem se večer ocitnout ve zprávách a už startujeme do noci. Minimální výšky z mapy jsou bohužel pro poměrně velikou oblast a tak nakonec volíme variantu kompromisní – budeme lítat pouze tak, kde budou pod námi světla Phoenixu a mimo to nepoletíme, i kdybychom měli minimální výšky dle mapy dvakrát. Odpolední touch and go ve Scottsdale se mi líbilo a tak tam vyrážíme znovu. Přílet tentokrát bez problémů, dostáváme midfield join a potom sledovat mašinku na finále. Ty kopce, které jsem viděl odpoledne tam stále jsou, ale jsou krásně k rozeznání i v noci. Po vzletu nepokračujeme přímo Deer Valley, ale letíme do prostoru severně. Původně jsme si mysleli, že se trošku vzdálíme od Phoenixu, ale naše odvaha a neznalost místního prostředí (zejména těch kopců, které mají červená světla pouze v blízkosti letiště) nás přece jenom přidržela kousek severně od D prostoru Deer Valley. Jako už poněkolikáté využíváme kouzelné krabičky (GPS) a ozýváme se 10 NM severně.

Paní řídící mi velmi stručně odpoví „Ident“ a nějak mi nedochází, že to není nějaká místní forma a zkrácenina „Idenfied“, ale přesně to, co říká. Řekne mi to ještě jednou, tentokrát už mi to dojde a rychle hledám baterku, abych si posvítil na odpovídač, kde přesně to tlačítko IDENT je. Dostáváme „Right traffic 25R“, posléze si žádáme 25L (teď už víme, že je na vyžádání při příletu od severu) a za monitorování těch kopců v ose přiblížení přistáváme po zhruba hodině letu. Kotvíme eroplán a mám za sebou první letový den v USA.

Další část -> Výlet do Sedony a Flagstaffu