Něco málo o mně

Létám od roku 1989 kdy jsem začínal na větroních a pár let na to i na Vivatovi a UL. Později jsem přidal PPL(SEP) včetně přístrojové kvalifikce IR(SE) a instruktora třídní kvalifikace CRI(SE). Jsem též instruktor UL. Nalétano mám celkem přes 1 200 hodin. Dále v textu jsou uvedeny druhy výcviku, které jsem schopný provést – a potvrdit v zápisníku letů (kde je to potřeba). Dělám individuální výcviky, na rozdíl od velikých leteckých škol se zaměřuji na ty, kdo nechtějí létat profesionálně ale chtějí se něco naučit a někam se ve vlastním létání posunout.

Výcvik letů do zahraničí

Na tyto lety nepotřebujete žádný formální výcvik dle nějaké osnovy. Stačí mít zapsanou v průkaze ICAO angličtinu (min. úrověň 4) a všeobecný průkaz radiofonisty a můžete letět. Pokud si ale netroufáte na takový let jen tak z voleje, tak je dobré absolvovat první let (či lety) ve dvojím – nebo alespoň teoretickou přípravu nad rámec běžné předletové přípravy.

Finále ve EDMV – foto Marek Mincbergr

Zkušenosti z mých dosavadních letů jsem shrnul do tohoto obsáhlého článku, pořádám též kurzy. Umím nachystat trať takovou, aby byla nejenom užitečná z hlediska výcviku, ale také abychom cestou měli také pěkný výhled na Alpy nebo na moře. Teoretická příprava před letem je pochopitelně nutná.

Přihláška na kurz VFR létání do zahraničí zde

Glass cockpit – rozdílový výcvik

Obvykle je tento výcvik součástí rozdílového výcviku na dané letadlo. Ale pochopitelně je to možné udělat i samostatně. Vzhledem ke složitosti glass cockpitů a ceně letové hodiny je obvykle vhodnější začít na simulátoru (i kdyby to měl být jednoduchý simulátor na PC).

Autopilot

Paradoxně není výcvik ovládání autopilota nikde (u malých SEP letadel) vyžadován. Autopilot ale není zařízení, které intuitivně ovládnete na první dobrou a tak je dobré se to naučit v klidu a ne se snažit maturovat při náhlem zhoršení počasí.

Základy radionavigace pro PPL a UL piloty

Navigace není jenom GPS a tlačítko DCT. Existuje něco jako VOR nebo ILS a jejich znalost se může hodit i VFR pilotům. A pro staromilce můžeme odlítat něco i na NDB pomocí ADF.

Rozdílový a seznamovací výcvik

Toto jsou výcviky, které se nezapisují do průkazu (vše je v rámci třídní kvalifikace SEP), ale jejich absolování je podmínkou létání na těchto typech letadel nebo s tímto vybavením. O jaké výcviky se jedná je uvedeno v dokumentu CAA-ZLP-163 – Způsobilost pilotů letounů. Nebo přímo v EASA Part FCL – je to sekce FCL.700 a dál.

Materiály k výcviku (zejména letové příručky pro uvodní čtení) mám tady.

Rozdílový výcvik – výcvik jednotlivých oprávnění (třeba RU) se obvykle spojuje s přeškolením na typ, který danou věc má. Tj. pokud lítáte C 172 a přeškolíte se na Z-726, tak se do zápisníku píše Z-726/RU/TW. A tím pádem už máte RU a TW do budoucna a není potřeba se tím zabývat/zapisovat. Rozsah letového výcviku je stanovený na základě dosavadních zkušeností pilota a rozdílnosti letadel.

  • jiný typ v rámci třídní kvalifikace (např. lítám Z-142 a chci lítat Cessnu 172) – prostě to, čemu se běžně říká přeškolení či zcela nesprávně „typovka“
  • zatahovací podvozek – RU
  • stavitelná vrtule – VP
  • letadlo s ostruhou – TW
  • letadlo s obrazovkama – EFIS – viz detaily dole
  • jednopákové ovládání motoru – SLPC (pozor, Cirrus neni SLPC)

Seznamovací výcvik je mezi jednotlivými verzemi typů – tedy například z C172G na C 172SP. Tento výcvik může, ale nemusí být letový.

Výcvik SEP pro držitele PPL/TMG

Výcvik PPL/TMG a následná konverze na PPL/SEP je dneska patrně nejlacinější cesta k PPL/SEP. A navíc hodiny na Vivatovi vás určitě naučí víc než stejné množství hodin na Cessne 152. Následnou konverzi na PPL/SEP (tedy získání třídní kvalifikace SEP jak se to formálně jmenuje) potom můžu odlítat. Podle osnovy jsou to pouhé tři hodiny, ale to mi připadá poněkud optimistické.

Výcvik vlekaře

Požadavky na vlekaře jsou specifikovány FCL.805 – 30 hodin jako PIC a 60 startů od získání průkazů PPL (nebo LAPL). Výcvik je možné provádět i v rámci DTO, nemusí na to být ATO.

V minulosti bylo podle osnovy AK-MOT pro tento výcvik nutné mít 10 hodin na typu, dnes už tento požavek není. Ale provádět výcvik hned po přeškolení na typ není určitě dobrý nápad.

Řízené lety VFR

PIlotu UL mají toto jako zvláštní kvalifikaci, kterou můžu odškolit. Následuje potom přezkousení s inspektorem LAA. Piloti letounů by to měli umět již z výcviku.

Přelety letadel do zahraničí

První let do zahraničí jsem absolvoval s protypem Vivata OK-8900 v roce 1998 do Straubingu, od té doby jsem v zahraničí nalétal stovky hodin, v letech 2000-2001 byly lety do zahraničí  dokonce součástí mé práce. Pracoval jsem tehdy na zkušebně v Evektor-Aerotechniku a kromě zkušeního létání jako technik jsem hotové Eurostary i přelétával – polétal jsem takto  většinu Evropy, od Anglie až po Polsko, od Finska po Itálii.  Popis průběhu jednoho typického přeletu je ZDE – přelet do Finska.

V poslední době létám většinou “dospělá” letadla (a když když to jde tak i IFR),  ale stále nepohrdnu ani dobrým ultralightem – například v červnu 2010 jsem odvezl po opravě jednoho z prvních vyrobených Eurostarů zpátky do Německa – fotky z přeletu ZDE

Nenabízím přelety každého eroplánu za každého počasí, ale jinak téměř vše


Kvalifikace:

  • EASA PPL  – instruktor (CRI(SE), IR+PBN(SE), NIGHT, TOW
  • FAA PPL   –  based on 14 CFR Part 61, Section 61.75
  • SLZ – ULLa – Instruktor, řízené lety, TOW
  • SPL+TMG
  • ICAO English level 6

Kde jsem byl:

Německo: Straubing, Tannheim, Erfurt, Lubeck, Fridrichshafen, Lahr, Mainz, Bayreuth, Hof, Lubeck, Peine, Rottenburg, Siegerland, Oberpfaffenhofen, Eggenfelden, Nürnberg, Vilshofen

Rakousko: Graz, Klagenfurt, Feldkirchen, Wolfsberg, Wiener Neustadt, Stockerau, Wels, Bad Voslau, Innsbruck, Salzburg, Zell Am See, Mariazell

Itálie: Gorizia, Modena, Mantova, Venezia-Lido, Padova

Francie: Hagenau, Auxerre, Cholet, Paris-Longes, Charleville, Calais,

UK: Manston, Coventry, Keevil

Belgie: Kortrijk, Antwerpen

Polsko: Krakow, Bialystock, Kielce

Finsko: Mariehamn, Helsinky/Malmi

Švédsko: Malmo, Goteborg/Save, Falkoping, Siljansnas

Dánsko: Copenhagen/Roskilde

Nizozemí:Lelystadt

Slovinsko: Ljubljana, Portorož, Maribor, Bovec

Chorvatsko: Mali Losinj

USA: Deer Valley, Scottsdale, Sedona, Prescott, Payson, Kayenta, Flagstaff, Oceanside, Chandler – ale do USA jsem se dostal jako cestující, uznávám.

V seznamu jsou uvedena pouze letiště, kam jsem doletěl, odletěl nebo na nich lítal. Nejsou uvedeny některé UL plochy, protože se mi nepovedlo zjistit jejich správné jméno . A taky tam nejsou slovenská letiště  – ta považuji za domácí

Co lítám:

Letouny –  SEP – Zlín Z-126, Z-226MS, Z-226AS, Z-326, Z-526AFS, Z-726K, Cessna 150/152, C 172, C 182, Cirrus SR 20, Cirrus SR 22, EV-97 VLA, Tecnam P-92JS, Tatra T-101, Piper 28, Zlín Z-42/142/43, Tecnam P2002JF, Mooney M20, Tecnam P2010, Piper J4, Piper PA-18 , DA-20, DA-40, L-40

Ultralehké letouny-SLZ: EV-97, CH-601, CH-701, FOX 912, MD-3, KP2U Sova, P220 UL, ULM-1 Gryf, Tulák, Sluka, Classic, Viper, Zephyr, Tulák a další

Motorizované větroně: L-13SE, L-13B

no a potom pochopitelně větroně:.i když přelet u větroně  znamená něco trošku jiného a v tom jsem nikdy moc nevynikal, moc dál za stříbrné C jsem se nedostal…..update: už zase mám GLD platné. Další update: už zase nemám. update 2016: tak už zase mám platné GLD. update 2019 – mám nový průkaz dle EASA FCL. Takže platný navěky.