GPS – zlaté devadesátky


toto je vystřižená část textu, přesunutá mimo hlavní text. Ale stará dobrá černobíla GPS může sloužit jako výborná zálaha a tak jsem to nemazal. 

GPS

Není ani tak podstatné, jestli máte GPS barevnou anebo ne (toto jsem původně napsal v roce 2003, tehdy byl displej luxusního mobilu T68i “256 barev, 30,3 x 24 mm, 101 x 80 bodů” označen jako poměrně veliký – zde) , ale spíše to, zda obsahuje aktuální databázi a jestli ji umíte ovládat. Je velice nepříjemné, pokud se ve špatném počasí a s palivoměrem blízko nule pokoušíte vymámit z GPS čas příletu a zamotáte se do menu.

Image result for garmin 100 gps

Je velice vhodné mít GPS, která má pohyblivou mapu – srovnávání s mapou je potom jednodušší – připomínám, že text vznikl v roce 2003, tehdy fakt ne každá GPS měla moving map. To, co bylo na KLN 35 byla parodie už tehdy, ale Garmin 100 měla fakt akorát číselné údaje a břevno.

Napájení

Pro ruční GPS je ideální, pokud máte aeroplán vybaven „cigaretovou zásuvkou“. Pokud nemáte možnost napájení z palubní sítě, zjistěte si předem, jak dlouho vydrží vaše GPS s daným druhem baterií v reálném provozu. Potřebu náhradních baterií asi není třeba zmiňovat pro obě varianty. Ruční GPS napájená bateriemi je dobrá i jako záložní zařízení, pokud dojde k nepravděpodobnému úplnému výpadku či zkratu elektrické sítě.

Pochopitelně nejdříve ověřte, jestli vaše GPS vůbec podporuje výměnné baterie, pro dnešní (2018) zařízení spíš pomůže power banka.

Nastavení GPS

Vhodné nastavení GPS si musí každý najít sám, každému vyhovuje něco jiného. Mně vyhovuje mít nastavenou mapu a na ní jednotlivá pole se zbývajícím časem k otočnému bodu, aktuální rychlostí vůči zemi a šipkou, ukazující, jak moc nedodržuji plánovanou trať. Současně mám na obrazovce „Active Route Page“ nastaveny vypočítané časy příletu (ETA) na jednotlivé otočné body a v případě potřeby přepínám na tuto obrazovku snadno zapamatovatelným počtem stisků tlačítka Page. Přepínání „po paměti“ bez pohledu na GPS vám také umožňuje věnovat se pohledu ven a ne čekat, až GPS prokreslí všechny detaily na mapě. U (tehdy, v roce 2003) novějších GPS (např. Garmin 296) už není problém mít čas k nejbližšímu otočnému bodu a současně i čas příletu do cíle na jedné obrazovce s mapou

Zobrazení typu Highway nebo HSI jsem nikdy nepřišel na chuť. Dále si dávejte pozor na jednotky – oficiálně používané jsou míle a je na vás, jestli si přepnete GPS přímo na zobrazování mílí anebo se budete držet pro nás poněkud obvyklejších kilometrů -zejména pokud máte rychloměr v kilometrech za hodinu. Další upozornění – některé GPS automaticky mění měřítko, když se přibližujete k otočnému bodu. Pozor na vestavěné GPS v klubových letadlech – někdy se stane, že to někdo přepne do km i když má letadlo budíky v NM.

Databáze GPS

V dnešní době již každá letecká GPS má databázi. Ta zahrnuje nejenom letiště, ale také např. hranice prostoru či řízených oblastí. Nemám představu, kolik uživatelů GPS pro VFR si pravidelně platí upgrade databáze, ale troufám si tvrdit, že většina GPS používaných v malých letadlech má databáze více či méně neaktuální. Problém, na který můžete narazit v případě neaktuální databáze, jsou např. změny hranic okrsků letišť nebo ustavení nových hlásných bodů. Při pečlivém provádění navigační přípravy předem na zemi ale na tyto odchylky většinou přijdete a máte tak možnost doplnit si nové body do databáze. Horší je to v případě, když dostanete za letu instrukci pokračovat na některý z těchto nových bodů – potom nezbývá, než obnovit klasickou navigaci za použití mapy – provádění této klasické navigace s přiměřeným odhadem je obvykle jednodušší, než se pokoušet v turbulenci zadat souřadnice nového bodu do GPS. Pokud máte pravidelně aktualizovanou databázi, jste všech těchto problémů ušetřeni.