Jak udávat polohu v okolí letiště/v ATZ

Téma na tento článek vzniklo náhodou. Pověsil jsem „moudro“ jak pořád nepapouškovat celou 6x lomenou trať při vstupu do ATZ. Do obrázku jsem napsal název vesnic a byl oheň na střeše – tedy ne oheň, ale desítky komentářů na facebooku. Je tedy lepší dávat přesnou polohu pomocí jména vesnice nebo je lepší určení polohy vůči pomocí světových stran?

Co určitě nepoužívat?

Začněme tím co není dobré používat. 

Názvy malých vesnic nebo městkých/vesnických částí

Nejen přátelé folkloru si jistě rádi zanotují „V Zarazicách krajní dům“ ale pro udání polohy při příletu do Kunovic od jihu je to jednoznačně špatně. Zarazice jsou sice uvedeny na mapě, ale pouze na dvoustovce, na pětistovce je nenajdete. To se pochopitelně netýká jenom částí měst, na mapě 1:500 000 nejsou ani všechny vesnice. Například Břestek východně kunovského bodu W na pětistovce taky nenajde. Pokud tedy létáte podle mapy 1:200 000 (což mi osobně nepasuje a s výjimkou opravdu pomalých letadel si myslím, že létat podle pětistovky je lepší) tak si na této mapě vybírejte ty opravdu větší vesnice a města. Pokud se tedy vůbec rozhodnete používat názvy sídel, viz dále v textu.

IFRové body

Stejně tak je vyloženě špatně používat IFRové traťové body. Od podzimu 2021 je sice máme primárně  používat při podávání letového plánu (místo zeměpisných názvů) ale v žádném případě je nepoužívejte v případě komunikace se stanovištěm rádio při příletu na malé letiště. LOMKI západně LKPS je dobrý příklad. Tento bod možná najdou ti, co používají Skydemon nebo někteří IFRoví piloti, ale naprostá většina pilotů nebude mít tušení, o čem mluvíte.

Co používat?

Tady už není odpověď tak jednoznačná.

Vyjádření polohy vůči letišti směrem a vzdáleností

Někdo doporučuje používat zásadně světové strany vůči letišti – tedy například 8 km severně. Výhodou je to, že nepotřebujete žádnou místní znalost, nemusíte otáčet mapu či někteří dokonce hledat brýle pro přečtení názvu v mapě. Netrávíte tedy žádný čas pohledem dovnitř kabiny a díváte se ven a vyhledáváte ostatní provoz. A to je podstatné zejména v okolí letiště, kde lze očekávat zvýšený výskyt letadel a jim podobných aparátů. 

Nevýhodou tohoto způsobu je ale relativně nepřesné určení polohy. Nikdy nemůžete vědět, jestli pilot takto hlásící se polohu používá 4 světové strany (N, S, E, W) nebo i další 4 „mezisměry“ (NE, SE, SW, NW). Pokud tedy ohlásí 8 kilometrů severně, tak se může nacházet někde v oblasti na obrázku. Co je relativně široká oblast. 12.5 kilometrů ať to nemusíte měřit jak jsem původně chtěl na mapě já. Potom jsem si vzpomněl, jak se počítá obvod kruhu. 

Odhad vzdálenosti

Dalším problémem je odhad vzdálenosti. Pokud máte dané letiště jako otočný bod v GPS, tak máte po starostech (za předpokladu, že máte GPS přepnutou do kilometrů a ne námořních mil). Nechávám stranou, jestli je dobrý nápad používat letiště jako otočné body. Pokud to v GPS nemáte, tak musí nastoupit vaše zkušenosti a bystré oko jistě prověřené u vašeho AME. Ale protože jste blízko letiště, tak můžete mít ještě jednu možnost – zejména u těch větších letišť s delší zpevněnou dráhou. Její délku totiž znáte a tak se dobře odhaduje kolik délek drah to k danému letišti máte.

Názvy měst a obcí

Druhou možností jsou již zmíněné názvy měst a obcí. Používejte ale zásadně názvy uvedené na mapě 1:500 000 a nedemonstrujte svou místní znalost každé vesnice, jejich částí nebo dokonce osad. To platí zejména v případě, že na frekvenci slyšíte někoho cizího.

Toto je ale věc, která je předmětem vášnivých debat mezi piloty. Já osobně nemám tak striktní názor, že by se toto nemělo vůbec používat. Toto určení polohy je totiž podstatně přesnější než „severně letiště“ – viz předchozí odstavec. A těch míst, vůči kterým lze polohu určit taky nejsou v daném ATZ desítky. Obvykle se jedno o pár vesnic/měst které si i nelokální pilot rychle proběhne na mapě. Ale pochopitelně to vyžaduje trošku činnosti – a kolega vysílající polohu to pochopitelně nesmí zazdít tím, že použije něco, co není dostatečně zřetelné v mapě na první pohled.

Kombinace 

Ideální je tedy použít kombinaci – je to o pár slov víc, ale tato slova jsou užitečná a stojí za to je použít. „Poloha Šardice, vstupuje do ATZ od západu“. Tímto dáte naprosto přesnou informaci. Další vylepšením je potom upřesnit, jak si představuje průlet ATZ. „pokračujeme na východ“ je sice dobré, ale opět to jde jednoduše vylepšit „…a pokračujeme severně letiště dál na východ….“. Tímto průlet okolo letiště upřesníte a těm, co jsou jižně od letiště odpadne starost vás hledat. Poloha „východně letiště“ a pokračování „na západ“ tak nějak implikuje, že chcete jít přímo přes letiště. A to asi není váš záměr, obvykle se snažíme letištím vyhýbat.

Podobně „Delší finále 20, severně města“ je ideální hlášení. Záměrně píši „delší“ a ne „dlouhé“ protože dlouhé finále má svou definici pro IFR provoz, ale tato je pro nás jako VFR provoz dost nepraktické. Proto tedy delší finále. „severně města“ je lepší, než „úroveň Jarošova“ – ten znají pouze místní a  příznivci skupiny Argema. Jarošov padá přesně do té kategorie nedoporučených míst zmiňovaných na začátku článku. Ale zase v případě, že si budu upřesňovat polohu s místním (a to je důležité, místním) pilotem, tak je lepší říct právě Jarošov – on, stejně jako já, ví, kde to je a je to přesnější než všeobecný výraz „severně“.

Výrazné body na zemi

Další dobrou možností je také používat výrazné body na zemi – například železniční koridor nebo dálnice. Toto je často opomíjená možnost a většinou je dokonce lepší než používat zeměpisný název nebo směr. Výhoda pochopitelně padá pokud máte v ATZ několik dálnic nebo jejich křižovatek. Ale to není většinový případ a tak „přílet od západu, křižujeme dálnici“ je naprosto perfektní určení polohy.

Určování polohy na okruhu

Další nepřesnosti mohou nastat, když budete vstupovat do okruhu letiště. Pokud je tvar okruhu předepsaný na mapě letiště, tak to výrazně zjednodušuje situaci. Když tomu ale tak není, tak jistě narazíte na to, že představu o velikosti okruhu mají různí piloti různé – a to dokonce ani nemusí sedět v rozdílných letadlech. Pokud jste na okruhu sami, tak určitě stačí hlášení dle frazeologie, ale pokud tušíte nějaký konflikt, tak je dobré toto upřesnit.

  • „Po větru pravého ŠIRŠÍHO okruhu dráhy 20“
  • DELŠÍ finále dráha 22“
  • „před třetí zatáčkou ÚZKÉHO okruhu 13“

Pokud si z frazeologie nepamatujete hlášení „před třetí zatáčkou“ tak to máte pochopitelně pravdu. Toto je příklad toho, kdy je potřeba platné všeobecné postupy přizpůsobit. Už nejste po větru, ale ještě nejste na baselegu /po třetí zatáčce/. Ale pokud je to kvůli provozní situaci vhodné či dokonce nutné, tak to určitě řekněte – zejména pokud jasně vidíte, že začíná hrozit nějaký konflikt. V žádném případě nečekejte s hlášením až budete po 3. zatáčce a budete to moct oznámit přesně podle frazeologie. To už může být pozdě.

Závěr a doporučení

Univerzální a vždy bez výjimek platné pravidlo prostě neexistuje. Zejména je dobré si uvědomit, kdo je příjemcem vaší informace. Jinak bude vypadat všeobecné hlášení při průletu ATZ kde nikdo další není, jinak to bude vypadat za silného provozu na domácím letišti, jinak na letišti které neznáte.

Základní pravidla (podrobněji probrána v předchozích řádcích)

  • Nepoužívejte názvy malých vesnic a částí měst – snad s výjimkou přímé komunikace mezi místními piloty v případě potřeby.
  • Zkuste kombinovat možnosti které máte – zeměpisný směr, výrazné všeobecně pojmenovatelné body nebo i ty některými zatracované názvy měst a větších vesnic.

Zimní (jarní) školení

E-learning plnící požadavky předpisu L-13 na každoroční rozbor nehod platný pro všechny piloty včetně pilotů UL. Školení také obsahuje novinky v rozdělení vzdušného prostoru a připomenutí toho nejdůležitějšího, co by měl každý pilot měl vědět a nezapomenout. Naprostá většina lekcí doplněna zvukovým záznamem, žádné desítky nudných stran prezentace. 

Školení obsahuje moduly pro piloty letadel, ultralehkých letadel, větroňů i balonů.