Navigační počitadlo DR2

Před pár lety jsme v AK při vyklízení skříněk objevili igelitku s mapama a navigačním počitadlem. Majitele igelitky jsem vypátral a byl ochoten vyměnit počitadlo za láhev vína. Získal jsem tak něco, po čem jsem šel již pěkných pár let.

Počitadlo bylo trošku bouchnuté na jedné straně a tak nebylo plně funkční. V rámci nuceného pobytu doma a letecké abstinence v březnu 2020 jsem ho rozdělal a protáhl střední opravou. Kromě vyčištění jsem opravil i to promáčknutí. Ale to k obnovení funkce bohužel nestačilo, vnější bílá stupnice se na prostřední černé stále nepohybovala. Nakonec pomohla az drobná redukce průměru vnitřní černé stupnice pomocí šmirglpapíru. 79 let od výroby se na těch umělých hmotách podepsalo – a bílý plast asi pracoval jinak než černý.

Počitadlo DR2 je původní Dreieckrechner – vynález Siegfrieda Knemeyera z roku 1936. Je to něco obdobného jako E-6B Philipa Daltona. Oboje se datuje do roku 1936, E6-B ale přežilo jako všeobecné označení do dneška. E-6B se stále vyrábí v různých verzích (třeba tady) a znalost jeho ovládání je stále vyžadována od adeptů pilotního umění (nebo alespoň od jejich části). Jedna z mnoha online verzi je třeba zde.

DR2 byla první sériově vyráběná varianta, v roce 1943 byla nahrazena modelem DR3. Celá historie je pěkně popsána zde včetně stručného návodu k použítí: http://www.wiki.luftwaffedata.co.uk/wiki/images/Dreieckrechner_2009.pdf . Lokální kopie zde.

Počitadla DR2 i DR3 se po válce vyskytovala v československých aeroklubech jako trofejní kořist. Pokud nemáte tento historický kousek, tak si můžete pohrát i s online verzi – ale pracuje se s tím na obrazovce docela špatně. http://www.pumaszallas.hu/Private/VO101_Tom/Flash-DR3/DR3v10.htm

Jak to funguje? je to logaritmické pravítko dokulata. Logaritmické pravítko je to, co používali naši dědové a otcové před příchodem kalkulaček. Jak počítat na logáru – https://www.tucnacek.org/~kutin/logaritm.htm nebo třeba tady – http://k10.kreteni.cz/cz/logaro/index.html

Základní výpočet rychlost/čas/vzdálenost:

Rysku „1 hod“ na vnitřní bílé stupnici nastavím proti rychlosti na černé stupnici – 180. vzdálenost 50 uletím za necelých 17 minut, za 45 minut uletím 135. Záměrně nepíši jednotky. Jestli je 180 v km/hod, výsledky jsou v kilometrech. Jestli je 180 v knotech, tak jsou výsledky v námořních mílích.

Na rysce „1 hod“ má být zarážka, která ulehčuje tento výpočet. Průhledný jezdec se dal zafixovat v této poloze. Druhý zarážka je (v mém případě též byla) na 7 minutách, což byla tehdy údajně standardní délka posledního úseku přístrojového přiblížení. Zarážky musím z něčeho vyrobit.

Cvičení – rychlost 250 kts. Kolik uletím za 18 min, za jak dlouho uletím 50 NM. Výsledek 75NM, 12 min.

Výpočet pravé vzdušné rychlosti na základě teploty a výšky:

Nastavte indikovanou rychlost 120 km/hod na černé stupnici proti teplotě plus 5°C ( na vnější bílé stupnici – pozor, minus je vpravo, plus vlevo). Průhledný jezdec nastavte na výšku 3000 m (v metrech, ne ve ft) na bílé vnější stupnici a na černé stupnici přečtete pravou vzdušnou rychlost – 142 km/hod. Rychlost je možné zadávat v km/hod nebo knotech. Vnitřní bílá stupnice nemá na nic vliv.

Cvičení: teplota minus 20 °C, FL 200, IAS 240 kts. Výsledek 332 kts

Úhel snosu:

Zadání – pravá vzdušná rychlost 160 kts, chci letět 240°, vítr fouká z 190°, rychlost větru 40 kts. Deklinace, deviace a podobné srandy si řešte jinde 😉

Na zadní stupnici nastavím šipku z bílé stupnice na směr letu (240°) na kurz na černé stupnici. Směr odkud fouká (190) nastavím běžcem (konec šipky) na černé stupnici. Na bílé stupnici zjistím jejich rozdíl (50°) – beru vnější čísio na bílé stupnici. Matematicky nadaní jedinci toto mohou pochopitelně počítat z hlavy.

Otočím počitadlo. Nastavím 160 kts na černé stupnici proti 50° (rozdíl směru větru a letu zjištěný v předchozím kroku) na vnější bílé. Úhel snosu přečtu na vnější bílé stupnici oproti rychlosti větru (na černé – 40) – snos je tedy 11 stupňů. Vnitřní bílá stupnice nemá na nic vliv.

Výpočet traťové rychlosti

Vezmu úhel snosu zjištěný v předchozím kroku a těchto 11 odečtu od 50 (rozdíl kurzu a směru větru) na vnější bílé stupnici (50 minus 11 je 39). Oproti 39 na bílé stupnici odečtu 131. To je moje rychlost vůči zemi. Tady si musím dávat pozor, jestli přičítám nebo odečítám.

Poznámka – tady nesedí můj návod a návod uvedený v linku s historií. Buď jsem to nepochopil já nebo se do toho zamotal on. Můj postup jsem ale prošel několikrát s různými hodnotama, zkontroloval vůči online E-6B a funguje to správně.