Povedlo se mi splnit jeden z drobných leteckých snů, které mám – polítal jsme si hodinku na plovákách. Zde pár poznámek a fotek.
Manipulace s eroplánem ve vodě je překvapivě jednoduchá – otočit se dá lehkým zatažením za špagáty na křídlech nebo výškovku.
Zahájení letu – otočit eroplán tak, aby se po nahození motoru rozjel žádaným směrem. Před finálním odražením od břehu je vhodné se ubezpečit, že je klíček od magnet zasunut. Než se nahodí motor tak už může být eroplán pár metrů od břehu.
Ve vodě se pojíždí na 1000 RPM max, potom to jede pěkně naplacato a řídí kormidly na konci plováků vcelku v pohodě.
Dá se pojíždět i rychleji – někde cca 1800 RPM, potom je nutné důsledně držet dotaženo a je to docela natažené. Úkony před vzletem se pochopitelně dělají za pochodu, když je potřeba chvilku počkat, tak je lepší udělat 360tku – při ní se dá řídit. Klapky se dávají až těsně před vzletem – blokují výhled.
Vzlet – klapky 20 (byla to C 172E, která měla mechanické klapky), zatáhnout kormidla (páka na podlaze vedle klapek), plně dotáhnout, plný plyn. Chce to držet směr nohama skoro jako Z-226 bez vleku. Až se čumák zvedne hodně nahoru, tak povolit, postavit to na zub plováku a nechat dál akcelerovat. Moc už se tomu nechce, je krásně poznat zvýšení odporu, když je čumák moc dole nebo nahoře. To potom už v podstatě ani nezrychluje. Při správné poloze vyvážení tu polohu drží mašina sama.
Přistání – úplně normální jako s letadlem, které potřebuje podrovnání -ale podrovnat trošku výš – plováky jsou níž než kolový podvozek. Ve výběhu držet dotažené, až to zpomalí (a dojezd na vodě je krátký, za chvilinku to stojí) tak vytáhnout kormidla – bez nich se to dá řídit akorát krátkým přidáním plynu pro ofouknutí a to potom zase zrychluje.
Provoz na vodě – formálně je na jezeru Union stanovena dráha 18W/36W, Dimensions: 9500 x 300 feet / 2896 x 91 meters, Surface: Water in Excellent Condition. Ale v praxi se sedá kdekoliv – a je to legální. Sedá se tak, aby to bylo pokud možno proti větru a mimo prostorů, kde jsou lodě. A taky mimo vln po lodích, které projely okolo – a to relativně včetně malých vln. Ze začátku jsem si myslel, že ty malé vlny ničemu nevadí, ale fakt to na nich docela nepříjemně houpe, při větší rychlosti jsou to docela rany.
Při posledním přistání jsem mířil do volného prostoru víc vpravo, ale byl jsem nasměrován mezi lodě – místo dotyku doplněno do fotky červenou tečkou. Nejdřív to vypadalo docela plně (a ještě jela loď do protisměru jak jsem si všiml kousek před podrovnám) ale nakonec tam bylo místa dost. Rob říkal, že za celou dobu, co tady lítá a instruktoruje ještě nikdy neopakoval, pouze nad tím jednou přemýšlel.
Za celý let jsme neměli na výškoměru víc než 950 ft, rozdíl mezi QFE a QNH je pochopitelně minimální – ELEV 14 ft). Kromě prvního vzletu a posledního přístání jsme všechno lítaly z různých sekcí jezera Washnigton – celé bylo pod řízeným prostorem, část jsme lítali v CTR Renton, nad náma chodily jeden dopravák za druhým na Seatac (7-8 NM jižně). Renton TWR (tam se dělaji 737) po nás chtěl akorát hlásit „on/off water“ – ale na vodě nás stejně neslyšel.
Jedno přistání a vzlet bylo na trošku větších vlnách – tam už ten rozjezd byl trošku náročnější, už to chtělo podchytávat přeskakování přes vlny a držet správnou polohu při rozjezdu.
Jedno přistání mě nechal dělat směrem na roh poloostrova a před podrovnáním jsem dostal befel to ještě potáhnout plynem. Potom jsem jeli pod úhlem 45 stupňů k pláži. Sundat sluchátka, zkontrolovat, že nejsu zamotaný do kabelu, rozepnout kurty, pootevřít dveře. Cca 10-15 metrů před pláží chcípnout motor a dojet k pláži – začít točit, aby to bylo souběžně při drcnutí plovávakem do písku. Vyskočit na plovák, z plováku na břeh, chytit za špagát na křídle, otočit tak, abych dosáhl na výškovku a za ní otočit/dotáhnout kolmo na břeh. Když mi to celé vysvětloval (vysypal to na mě asi 50 metrů od břehu bez předchozího upozornění), tak jsem si nebyl moc jistý, jak to bude probíhat. Ale nakonec v pohodě, do vody jsem si ani moc nešlápl. Že prý je ale dobré při delším pobytu takto někde mimo civilizaci nezapomenou na odliv/příliv.
Tady jsme seděli:
Tady bydlí Bill Gates – ten bilý komplex budov
dálnice č. 90, která vede kousek nad hladinou a špagát na křídle
Metodiky dojíždění k molu z vnějšího pohledu:
Ve správné vzdálenosti vypnout
..otevřít dveře.
Vyskočit
přitáhnout za špagát
Vyplnění žádosti o validaci, návštěva FAA
Pro létání v USA je třeba nejprve vyplnit a odeslat žádost o validaci a potom navštívit FAA.
Flight review/airplane checkout
Z FAA odejdete s dočasným průkazem v kapse. Ale protože jste tím pádem již pilot dle FAA, tak musíte udělat Flight review. A ideální je to spojit s airplane checkoutem.
První (noční) let
Po úspěšném checkout a flight review už vám nic nebrání létat - a klidně i v noci.