Produkce letadel L-200 v Kunovicích končila třicetikusovou čtrnáctou sérií, jednotlivé letouny byly v létech 1963 – 1969 dodány do různých zemí, jako Polsko, SSSR, Jugoslávie, Indonézie a další, tři letouny zůstaly v Československu.
Letoun L-200D v.č. 171415 byl dohotoven někdy v dubnu roku 1967 a posléze předán „na sklad“ do Vyškova, kde továrna na volné ploše skladovala letadla, která momentálně neměla zákazníka. Letadlo bylo bez nátěru, bez štítkování a čalounění. Na podzim následujícího roku bylo rozhodnuto o prodeji letadla Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu (VZLÚ) v Praze Letňanech. Po dohotovení byl nátěr červeno-bílo-černý, čalounění de Luxe v modré barvě, ke standardnímu přístrojovému vybavení přibyly dvě radiostanice VKDC-1 (neboli LUN 3522) a radiokompas RKL-301 z Tesly Kolín. Osvědčení o letové způsobilosti č. 3555 bylo vydáno 29. listopadu 1968, do rejstříku pak byl letoun zapsán 16. prosince 1968 pod značkou OK-WHN.
L-200D v.č. 171415 v roce 1977 absolvovala I. generální opravu v LO Trenčín, od července 1978 už měla povoleny pouze lety VFR. Byly demontovány obě radiostanice LUN 3522 a nahrazeny jednou LUN 3524. V létech 1986 – 87 byl letoun odstaven, protože neměl jeden motor a podvozek. Od ledna 1988 letoun vstoupil do údržby systémem bezgenerálkového provozu, v květnu roku 1989 byla provedena revize „C“. Od první generální opravy měl letoun nátěr v modrém provedení, stejný, jako měly skoro všechny svazarmovské dvoustovky. Asi měli v Trenčíně dostatek modré barvy…
V únoru 1990 na něm bylo nalétáno celkem 1.615 letových hodin a 2.561 vzletů. V té době byl tento stroj stále v držení VZLÚ Praha. V létech 2008 – 2009 na OK-WHN provedla brněnská (kdysi holešovská) firma Dara Air revizi a nový nátěr dostalo letadlo v opravnách aeroklubu Vysoké Mýto. To už byl v „papírech“ zapsán nový majitel, Ing. Rajmund Pavla, letadlo provozuje Letecká škola Bemoair s.r.o.
Na přelomu roků 2009 – 2010 provedla pražská (kdysi kunovická) firma Aviation service zástavbu dvou multifunkčních displejů EFD 1000 firmy Aspen Avionics na palubní desku OK-WHN. Zástavba displejů je usnadněna skutečností, že přístroj zasahuje za palubní desku pouze válcovou částí o průměru 60 mm (jaký mají běžné přístroje), při čemž vlastní displej zůstává před rovinou palubní desky. V mnoha případech při zástavbě pak není ani třeba nějakých velkých mechanických úprav palubní desky.
Na zobrazení EFD 1000 je především v horní polovině umělý horizont s Flight Directorem, po stranách vlevo indikace rychlosti s možností nastavení V1 a vpravo indikace výšky/Altitude s možností nastavení DH/DA. Vpravo je rovněž zobrazení údajů variometru včetně číselného vyjádření, indikace ILS (GP a LOC), směr a síla větru v letěné výšce a teplota vnějšího vzduchu (OAT). Spodní polovina obsahuje kursové údaje HSI (Horizontal Situation Indication), číselná indikace TAS a GS, CRS a HDG.
Na palubě OK-WHN jsou dva EFD 1000 pro každého pilota jeden, přičemž ten pravý nemá všechny funkce. Ke každému displeji je přiřazena jedna GARMIN GNS 430 s VHF COM a VOR/ILS, vlevo jeden přijímač DME. Dále je na palubě odpovídač (transponder) s módem S. Vpravo od displeje kapitána je rezervováno místo, kam později přijde namontovat další displej s funkcí GPS MAP. Kromě EFD 1000 jsou na palubě samozřejmě i původní základní přístroje – rychloměr (v KTS), výškoměr (ft), variometr (ft/min) a ukazatel jediného radiokompasu na palubě. Nezbytný je pochopitelně záložní umělý elektrický horizont. Ostatní původní přístroje (palivoměry, tlakoměry atd.) zůstávají beze změny.
Paleta letadel, které jsou avionikou Aspen Avionics vybaveny, je dosti široká a zahrnuje výrobce Beechcraft, Bell Helicopters, Cessna, Cirrus, Grumman, Mooney, Piper Socata a další. To co bylo ještě nedávno raritou, je dnes dosti běžné a není až tak daleko doba, kdy klasické „budíky“ budou jen u veteránů.
Letové zkoušky u výrobce Aircraft Industries a.s. Kunovice zakončené certifikací byly provedeny v první polovině měsíce března 2010.
Takže, až někde uvidíte stát OK-WHN, vězte, že je to podle roku výroby jedna z nejmladších L-200 a že má na palubní desce u tohoto typu (zatím) ojedinělé přístrojové vybavení.
Albert Orlita
Březen 2010