Vývrtky se Zlinem Z-326

Jsou zprávy, které udělají velikou radost. „ v příštím týdnu mám k dispozici z-326 ještě s motorem wm6iii a akro resurzem.“ Tolik radosti na mou hlavu. Žádnou Z-326 nelítám, jedna z verzí Trenéru, kterou zatím v zápisníku nemám. Ale že by se mi poštěstilo lítat dokonce původní verzi s motorem Walter Minor 6-III – tak to by mě fakt nenapadlo. Takové nabídky se prostě neodmítají – i když první nabídnutý termín kolidoval s obědem. Ale kdo by v takovém případě myslel na jídlo – řečeno slovy klasika….

Jedná se o letoun v.č 915 který byl původně exportován do Portugalska pod značkou CS-ALU. Zde byl údajně testován portugalským letectvem, které zvažovalo nákup Trenérů. Následně se na něj několik let snášel prach v roku hangáru, než si jej všiml Henry Labouchere, který tam prodával a přelétával Chipmunky. Letadlo tedy koupil, ale při přeletu do UK byl zadržen ve Španělsku – podle jeho vzpomínek došlo k tomu, že mu poblíž základny Picos došlo palivo – netušil totiž, že z přídavných nádrží je třeba palivo pustit do hlavních nádrží a celkově považoval palivový systém Trenéra za složitý. Noc tak dle vzpomínek strávil ve vězení v Breganze – české letadlo, portugalská registrace, anglický pilot s australským průkazem. Podle jiných zdrojů byl problém také v tom, že letadlo sice mělo portugalskou značku napsanou na trupu, ale již dávno propadnuté všechny doklady a pojistky. Celkový nálet letadla byl tehdy údajně 8 hodin.

Na letadle je vidět, že je v běžném provozu, ale ne v aeroklubu, kde jde z ruky do ruky. Trošku jsem se zarazil nad množstvím čár nakreslených na kabině – je poznat, že s tím lítají akrobacii a asi se to snaží lítat poctivě. A mají je také u zadní sedacky. 

Co mě na Trenérech baví je to, že každá verze je z hlediska lítání trošku jiná – a někdy se liší i jednotlivé kusy stejné verze. Že je rozdíl mezi Z-126 a Z-226MS je asi každému jasné, ale ty rozdíly jdou hodně za to, že Z-226MS se lítá zezadu a má o 75 koní víc. A Z-326 mi to potvrdila. Na rozdíl Z-126 nijak nepomůže hned tlačit pro postavení na kola – správnou polohu na kolech Z-326 zaujme, až bude chtít. Na odlepení to chce fous vyšší rychlost. A taky se jí moc nelibí, když se jí pilot snaží udržet ve vzduchu na nižší rychlosti – například po katapultu nerovností na dráze. Je tam sice 160 koní, ale vyšší hmotnost hraje roli.

Ve vzduchu jsem byl mile překvapen stoupavostí – pochopitelně Z-226MS to není, ale bylo to lepší, než jsem čekal. Jak krásně chodí Trenéry za křidélkama a že je nutno pracovat i se směrovkou není jistě čtenářům Aerohobby připomínat. Pádová rychlost je znatelně vyšší, než u stopětky nebo dvěstěpětky. Na přistání je to prostě Trenér – pořádně podrovnat a čekat dokud letadlo neusoudí, že již chce přistát. Dráha 12 letiště Miroslav Aircon má sice 705 metrů, ale je z kopce – takže to čekání na pádovou rychlost trvalo trošku dýl než obvykle.

Na vývrtky jsme si nastoupali do prostoru severně Mikulova. Úkony, výhledová zatáčka a jdeme na to. Stahuji plyn, držím čumák malý fous nad horizontem, začínám šlapat nohu, jak jde čumák přes horizont, tak plynuje dotahuju a po půl otočce mi bleskne hlavou, že je to úplně v pohodě, že to vrtá stejně krásně a v pohodě jako Blaník. Šlapu nohu proti a pocit toho, že mám letadlo v pohodě pod kontrolou je okamžitě pryč. Ono se to dál točí! A okamžitě mi bleskne hlavou, že je to Z-326 která se umí točit až do země! Zezadu se ale ozve drobné a zcela klidné připomenutí „potlačit“. Jasně, ten Blaníkový postup, že se nejdřív zastavuje rotace a potom povoluje tady opravdu nefunguje – byl jsem na to upozorněn předem na zemi, ale pochopitelně jsem zapomněl.

le Boris je zkušený instruktor, věděl, že jsem doteď vrtal akorát s větroni a tak bych moc nedal za to, že to probíhalo přesně podle scénáře, který předpokládal. Ještě jsem si v průběhu toho točení stihl všimnout listů vrtule – ale po vyvedení z vývrtky motor okamžitě naskočil. Stoupeme zpátky na původní výšku a mám hroznou chuť si to zkusit znova. Teď už vím, kde byla chyba, tak to půjde. No, nebyla to úplně pravda, opět jsem dotažený knipl nepovolil tak brzo, jak měl – ale myslím, že mi ta chyba snad došla bez upozornění zezadu – nebo to bylo až při té další? O vybírání do směru se zatím nemůžeme bavit, jsem rád že to nějak vyberu bez velkých násobků nebo náhlých změn podélného sklonu. Ale bavilo mě to. Na eroplán už ale čekal další zájemce a tak krátká exkurze to světa vývrtek s motorovým letadlem končí. Zase o kousek blíž k tomu abych si konečně na Trenéru tu kvalifikace ACRO odlítal…….

Diky Boris, thanks Tim.

Video je špatně naexponované, ale o to vůbec nejde, hlavně si pusťtě zvuk…..