Jedna z historek z dávné minulosti, která měla šťastný konec….

Ano, stane se, že nejen autem, ale i letadlem můžete být přejet. Ale raději to nezkoušejte, protože abyste měli takovou kliku, jako děda Strachota z Kunovic, to už asi nikdo nezažije.

Na kunovickém letišti přistálo letadlo typu Z-226T OK-MGE místního aeroklubu a pojíždělo k aeroklubu . Pilot měl na předním sedadle parašutistu, kterého přivezl z Prostějova a který byl částečně otočen dozadu a domlouvali se spolu, Walter Minor 6-III spokojeně „blafkal“ na mírně zvýšený volnoběh. Ze zadního sedadla Trenéra není zrovna nejlepší výhled i když pojíždíte hadovitě, nehledě na to, že cestující na předním sedadle je dalším omezením výhledu – a má výhled vlastně zajišťovat. Navíc byl vedle pojížděcí dráhy tehdy výkop a tak se jezdilo jedním kolem v trávě. V dálce byl ještě k tomu nějaký zemědělský stroj a tak se pozornost pilota soustředila zejména na něj. No a tak se stalo, že najednou ostruha na něčem nadskočila, pilot se ohlédl a krve by se v něm nedořezal – za ním leželo kolo, nějaká postava, hrábě, kosa a nůše s trávou. Jedna ruka vypíná magneta a druhá mačká tlačítko vysílání –

„Tondo, já jsem tu přejel chlapa!“

Věž se v takovém případě moc nevyptává, sanitka stojící v pohotovosti pod věží se během několika vteřin rozjíždí k místu střetu, událost je oznámena policii, krajskému aeroklubu, vedení letiště…

Letadlo stojí jedním kolem v trávě, vrtulový list, který směřuje k zemi je rozštípnutý a kousek ho chybí. Na první pohled snad ale nic nechybí ani dědovi u kterého existují pochybnosti o tom, jestli je zcela střízlivý – na kole má 4 prázdné láhve od piva. První list vrtule mohutné vrtule na volnoběhu pravděpodobně zasáhl nůši se senem vzadu a nadhodil cyklistu i s kolem doprava. Druhý list ho naštěstí minul, udělal zásek na přední vidlici a odhodil vše doprava. Měkký pytel a měkký děda trošku přibrzdili pravé křídlo bez jeho poškození, motor se zastavil také sám. Jestli dědu Strachotu přejela i ostruha se už pamětníci neshodují.

Postupně se tam shromáždilo dost povolaných i nepovolaných a všichni probírali, jak se to stalo a jakou měl děda kliku. Ten na počátku neochotně sdělil svoje jméno, ale jinak se držel bokem.

Když už vyšetřování incidentu dospělo do fáze, kdy bylo potřeba zaprotokolovat výpovědi účastníků, začal se někdo shánět po „oběti“. Nikdo takový už tam nebyl. V nestřeženém okamžiku popadl svoje propriety (no, možná tam něco zůstalo) a zmizel. Byl to ale důležitý svědek a tak náčelník aeroklubu posílá dva mladé letce (jedním z nich byl autor těchto řádků) do Kunovic, aby pana Strachotu přivezli. Chvilku trvalo, než jsme to našli, další dobu zabralo, než jsme se dotloukli. Konečně se dveře otevřely a tetičky se ptáme, jestli je doma hospodář.

„Co já vím, kde je tá sviňa ožralá?!“

Cyklista byl ale nakonec nalezen a odvezen do nemocnice, kde si pár dnů pobyl se zlomenými žebry a pilota jako potencionálního vraha začala vyšetřovat VB. V rámci rekonstrukce ale nebyl připuštěn zpět do pilotní kabiny a tak jeho místo zaujal jiný pilot aeroklubu.

„Začneme, vlezte si do letadla, kde seděl ten pilot“ velel kapitán VB a další incident byl na světě. Figurant nastoupil do Z-226 a čekal, co se bude dít. Kapitán se na něj podíval a říká „co to děláte chlape, sedněte si na místo, kde seděl ten pilot“. „Šak su tu kde seděl, co mám dál dělat?„. Kapitán VB se začal rozčilovat a z jeho nesouvislé řeči se dalo pochopit, že považuje pilota za frajera, který si zcela ignorantsky nastoupil na místo cestujícího a který také zaslouží zavřít do chládku bez dalšího vyšetřování. Přes dobrozdání někoho z přítomných pilotů kapitán VB stejně nevěřil, že se 205tka řídí zezadu a myslel si, že mu to říkají jen aby svého kolegu ochránili a z něho orgána udělali ještě většího blbce.

Ze spárů  vyšetřovatele VB a soudu pilota nakonec zachránilo SLI (Státní letecká Inspekce, dnes ÚCL) svým odborným posudkem  zejména k záležitosti  pohybu letadel a cizích osob  na TWY a způsobu pojíždění s C-205 zejména v dané situaci, kdy hadovité pojíždění  nebylo plně možné vzhledem k blízké příkopě severně od asfaltu.

Pilot-pachatel navštívil dědu cyklistu také v nemocnici – kde byl letadlem přejetý děda do jisté míry celebritou. Jeden z doktorů byl současně pilotem a tam zajistil, že návštěva neproběhla úplně v tichosti. K velké zábavě sester a všech okolo budili na posteli dědu hlasitým:  „Dědo, je tu ten pilot co Vás přejel letadlem“.  Ten byl pro něj důkaz  pravdy. On totiž v tom horku , po několika pivech a při východním vánku  na TWY B vůbec neslyšel za zády brumlající WM-6-III.  Když mu v nemocnici řekli, že ho přejelo letadlo, dlouho si myslel, že si všichni z něho dělají prču.

Po tom incidentu  Večerní Praha uveřejnila na první stránce tahák pro prodejnost a kameloti vykřikovali: „Večerní Praha,  letadlo v Kunovicích srazilo cyklistu“. No a jeden z pendlujících pracovníků koupil v Praze asi 20 výtisků , které potom rozdával po továrně LET všude tu událost roztrušoval a vyprávěl po svém, aby byl slavný on servisák se skvělou historkou a z chudáka pilota udělal blbce. Každá, kdo lítá (a zejména pojíždí s Z-226 nebo jinou mašinou s ostruhou) ovšem ví, kde je pravda.

Pro detailisty – zápisník letů pilota „pachatele“ říká toto:

31.05.1974 ….C-205 ….OK-MGE….     úkol:   LKKU-LKPJ-LKKU … …   53min.

Pilot „pachatel“ i figurant se i v roce 2021 těší zdraví a rád je pořád potkávám v aeroklubu, děda cyklista se nakonec dožil více než 90. let.

Albert Orlita, 2008, v roce 2021 upravil a doplnil Michal Orlita, fotografiemi a podrobnostmi přispěl i pilot-„pachatel“