Autopilot – dobrý sluha, ale zlý pán

díl druhý

V prvním díle→ jsme si probrali úplné základy, směrové vedení a hlavně jak autopilot odpojit. Teď se podíváme na výškové vedení a pár jednoduchým modelových případů použití.

ALT – Altitude

Stisknutím tlačítka dosáhnete toho, že autopilot bude udržovat aktuální výšku (zaokrouhlenou na 10 ft). Ale pozor, autopilot musí být před tím zapnutý, samotným stiskem ALT jej nezapnete. Tato výška ale nemá souvislost s výškou, kterou máte nastavenou na ALT SEL.

VS – Vertical Speed

Tlačítkem VS – Vertical speed zapnete mód, kdy autopilot udržuje zadanou vertikální rychlost. Autopilot už ale často neví, jestli je vaše letadlo schopno touto rychlostí stoupat nebo jestli momentálně neprolétáváte rozsáhlým klesavým proudem. Jeho úkol zní, že má stoupat 800 fpm a pokud stoupe jenom 600 ft, tak prostě tahá. V tom je zásadní nebezpečí tohoto módu – je schopný vás poslat do pádu či vývrtky – i když zde záleží na konkrétním letadla, typu autopilota a instalaci, může existovat nějaká ochrana.

Jakou máte nastavenou vertikální rychlost vidíte někde na displeji – PFD nebo displeji autopilota pokud nějaký má. A vždy začínejte vertikální rychlost nastavovat postupně a přidávejte pozvolna.

Není to zapojené naopak?

Další pastí (kromě ROL módu z předchozího dílu→), do které se dříve nebo později chytíte, je smysl nastavování vertikální rychlosti. Pokud točíte kolečkem směrem nahoru, tak letadlo klesá. Smysl je totiž takový, že kolečkem nastavujete polohu přídě letadla. Jak vidíte na přiloženém obrázku, tak u směru otáčení nahoru máte napsané DN.

Podobně to platí v případě, že máte místo kolečka dvě tlačítka – jako například na níže zobrazeném systému APEX. Horním tlačítkem dáváte příď letadla dolů a tedy klesáte. Ale tady další pozor – existují autopiloty, kde horní tlačítko znamená nahoru. Ale každopádně jsou ale tato tlačítka vždy popsána a tak si vždy nastudujte ten správný typ autopilota pro letadlo, se kterým létáte/poletíte.

IAS – Indicated Airspeed

S použitím módu VS jsem vás asi dostatečně vyděsil, naštěstí je na části (zejména těch modernějších) autopilotů mód IAS. Jak název napovídá, ten mód udržuje indikovanou rychlost, kterou máte v okamžiku stisknutí tlačítka IAS. Tuto rychlosti můžete pochopitelně potom změnit a to pomocí stejného kolečka, kterým jste měnili vertikální rychlost – a opět platí, že se musíte řídit popisem na ovládacím panelu.

V praxi tedy stisknete tlačítko IAS a pokud chcete stoupat, tak trošku uberte rychlost bez toho, abyste změnili nastavení motoru (popřípadě raději výkonu přidejte). Díky přebytku výkonu převede tedy autopilot letadlo do stoupání. Pokud chcete stoupat víc, tak rychlosti ještě uberete. Ano, i takto lze letadlo dostat k pádové rychlosti, ale tím, že nastavujete přímo rychlost, tak máte podstatně lepší představu, co děláte.

Protože rychlost u červené rysky přímo uvidíte, zatímco u rychlosti stoupání těžko odhadnete, jestli maximální rychlost stoupání je 850 nebo 1250 fpm. Některé autopiloty mají místo tlačítka IAS tlačítko FLC (Flight level change), funguje obdobně.

LVL – Level

Asi jste si všimnuli jednoho barevně odlišeného tlačítka s označením LVL hned vedle tlačitka zapnutí/vypnutí autopilota. Myslím, že prvním letadlem, kde se toto tlačítko objevilo byl Cirrus.

Jeho stisknutím jednoduše uvedete letadlo do rovného letu – a je jedno jestli byl předtím autopilot vypnutý nebo zapnutý, prostě jeden stisk tlačítka za každé situace (na rozdíl od ostatních tlačítek). Všechny existující módy jsou zrušeny a letíte rovně – ale bez toho, že by autopilot udržoval nějaký kurz nebo výšku. Je to takové nouzové tlačítko, když zjistíte, že jste v nezvyklé poloze nebo když ani přes opakované výzvy autopilot nedělá, co po něm chcete.

CWS – Control Wheel Steering

Další důležitou věcí, kterou můžete mít u autopilota je mód CWS. Control Wheel Steering. Toto tlačítko není na ovládacím panelu autopilota, ale na kniplu. Po dobu, kdy držíte toto tlačítko je autopilot odpojen, zapojí se znova, až když tlačítko CWS pustite. Pro správné používání a omezení nahlédněte do manuálu vašeho letadla. Někdy taky tlačítko CWS vypíná ESP.

Další módy

Tlačítko APR (approach) umí odletět přístrojové přiblížení, tlačítkem VNAV (Vertical navigation) necháte autopilota řídit vertikální rychlost tak, aby daného bodu dosáhl v dané výšce. Tlačítko FD (Flight Director) vám potom zobrazí na PFD to, co by dělal autopilot ve vaší situaci. Tato tři tlačítka ale dále řešit nebudu, to si necháme třeba na další pokračování.

Modelové případy použití:

Letím rovně a chci aby dál letěl autopilot (který doteď odpočíval vypnutý):

Zkontroluji, jestli mám heading bug sesouhlasený se směrem, kterým letím. Jestli ne, tak sesouhlasim – ať už točením voliče HDG nebo jeho stisknutím.
Na autopilotu stisknu tlačítko HDG, zkontroluji, že se mi rozsvítila signalizace u tlačítka HDG
Obdobně sesynchronizuji výšku a poté zmáčknu ALT (tento krok není úplně nezbytný u některých instalací, ale nechme ho tady)
Stisknu tlačítko AP a tím zapnu autopilota.
Na PFD zkontroluji, že svítí signalizace zapnutí autopilota (AP), modu držení kurzu (HDG) a výšky (ALT).

Chci zatočit 20 stupňů doleva:

Otočím ovladačem HDG do požadovaného kurzu.
Tlačítko HDG už ale nemačkám, mód HDG byl a je pořád aktivní

Pozor na změny o cca 180 nebo více. Pokud se chce otočit do protisměru, tak pozor, ať to točení kolečkem nepřeženete – pokud přetočíte o víc, jak 180 stupňů, tak autopilot najednou začne zatáčet na druhou stranu. Tak to alespoň fungovalo, někdy se i různé instalace stejného typu AP chovají různě.

Chci přejít na let podél trati zadané do GPS:

Zkontroluji, že mám na CDI vybraný zdroj navigační informace GPS
Stisknu tlačítko NAV
Zkontroluj na PFD, ze se HDG změnilo na NAV. Dále zkontroluji, že mi stále svítí AP a ALT

Tento postup funguje, pokud jsem na zadané trati a letím tím správným směrem. A pozor, pokud chcete letět podle GPS na SR20 s obrazovkami Avidyne, tak musíte tlačítko NAV na autopilotu S-Tec 55X stisknout dvakrát. Pokud máte trať zadanou do GPS, tak autopilot poletí nejenom na otočný bod, ale bude pokračovat i na další traťové úseky

Letím v horizontu ve 3 000 ft a chci stoupat do 8 500 ft:

Pomoci ALT SEL změním 3 000 na 8 500 ft.
Nastavím stoupací nebo jiný požadovaný výkon na motoru (pokud nechci zvolna stoupat s cestovním režimem motoru)
Stisknu IAS a pomoci voliče vertikální rychlosti zmenším rychlosti – letadlo začne stoupat. Změnu rychlosti ale musí dělat pozvolnou, např. o 5 kts nebo maximálně 10 kts a před další změnou počkat na ustálení rychlosti. Nikdy neměňte rychlosti například ze 160 kts na 100 kts.
Letadlo začíná stoupat a ještě jednou si zkontrolujte, že máte na PFD správné módy – IAS a ALTS (ALTitude Selected)
Při dostoupání do 8 500 ft se z ALTS stane ALT a IAS zmizí.
Upravím výkon motoru.

Pro stoupání lze použít i mód VS – ale jak bylo již zmíněno v textu, může to být nebezpečné, používejte IAS pokud ho váš autopilot má.

Na AirGuru.cz jsem připravil e-learning, kde se tématu obsluhy autopilota věnuji do větší hloubky včetně audiovýkladu a také tam mám spoustu dalších praktických příkladů. Videa níže jsou ukázkou z tohoto kurzu.

Zakoupit e-learning na AirGuru.cz

Rady na závěr:

Když měníte jakýkoliv mód autopilota nebo jiné nastavení (byť třeba jenom letěný kurz), vždy si po změně nahlas řekněte, co jste udělali a zkontrolujte indikaci na displeji.

Během letu pravidelně synchronizujte HDG

Když začne autopilot letět někam, kam nemá, tak jej přepněte do módu HDG a ALT (nebo LVL pokud máte) – zejména pokud jste v oblačnosti při IFR letu. Je to lepší, než ho vypnout úplně a být tak okamžitě plně vytížen manuálním pilotováním letadla. Pokud HDG a ALT nepomůže, tak autopilot vypněte. Nikdy, ale nikdy, se s ním neperte.

Pamatujte, ze autopilot si vyvažuje. To znamená, že pokud autopilot letí ve stoupání a vy ho vypnete, tak pro přechod do horizontu musite převažovat.