Mapa význačného počasí

S postupným nástupem tabletů a chytrých telefonů, které velikostí tablety pomalu dohání, se objevila i řada skvělých aplikací pro zjištění aktuálního stavu počasí nebo pro jeho předpověď. Jedna z nich, Windy (jak padlo na facebooku „Řekněte, kterou aplikaci používate a proč právě Windy“😉), si za posledních pár let získala početný tábor fanoušků a uživatelů, ale určitě není jediná. Možná právě pro tuto snadnou dostupnost jednoduše podaných informací (mraky nízko/vysoko, prší/neprší) ale často zapomínáme na základy meteorologie. Tyto základy jsme se každý učili v základním výcviku – ale ne každý už je potom aplikuje v praxi.

V článku o Létání na podzim → jsem na sebe práskl, že jsem jistě nebyl nejlepším studentem ve třídě na hodinách meteorologie, ale něco ve mně přece jenom zůstalo. V době, kdy jsem lítal svůj první základní výcvik na větroních totiž zmíněné aplikace nebyly – a to nebyly ani o cca 10 let později kdy jsem čas od času letěl s Eurostarem někam přes půl Evropy →. Tehdy (stejně jako dnes) bylo podstatné vědět, jestli letím proti frontě nebo jestli ta fronta přes noc přešla. Všeobecná meteosituace totiž určuje, jaké počasí bude. 

Když začínala TV Nova, tak zjednodušenou předpověď na této stanici považovali za přednost. „My vám nebudeme cpát odborné termíny, my vám řekneme, jak bude“. No a potom z toho byly sněhánky. A úplná odbočka – jestli najdete někdo youtube slavnou větu z Tele Tele „Jak bude zitra?….eee…jak bude dnes?“ tak mi prosím dejte vědět, už mnoho let to hledám.

Ale zpět k tématu. Fakt se hodí si ty učebnice meteorologie prostudovat, základní principy (minimálně většinou) fungují. Bouřky jsou obvykle na studené a ne na teplé frontě, jestliže v noci přejde studená fronta, tak další den ráno je krásně modrá obloha a je pouze otázkou času, kdy začnou naskakovat první kumuly a jestli se to slije do souvislé vrstvy. Teplota 5 a rosný bod 4? Mlha nepřekvapí. Stejně tak platí, že pokud na naše území zasahuje brázda nízkého tlaku, tak jistotu, že to bude letové (pro VFR) nemáme. Další věcí, kterou by měl pilot vědět je to, jestli je bouřka lokální z tepla nebo je to bouřka na studené frontě.

Kde informace o tom, jestli přechází fronta jednoduše získáte? Zdrojů na internetu pár je, ale nejsou jich desítky nebo stovky – třeba ten třetí obrázek využívá stejného zdroje jako ten první. Často jsou ale tyto obrázky pouze po registraci či dokonce za peníze.

Mapa význačného počasí

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, tak na této mapě máme krásně popsané, v které oblasti bude jaké počasí. Na mapě máme totiž ohraničené oblasti s podobným počasím a v té oblasti je popis, jaké počasí tam bude. Tento první příklad je ze situace, kdy přes naše území nepřechází žádná fronta, jak vypadá mapa při přechodu fronty máte hned potom. Všechny výšky jsou uváděny ve stovkách stop a třemi číslicemi (tedy podobně jako letové hladiny). 3 000 ft se uvádí jako 030, 800 stop potom 008.

Přímo na stránce s mapou máte odkaz na vysvětlivky k této mapě →. (lokální kopie  zde → kdyby ČHMI změnil adresu). Informace z tohoto odkazu používám dále i v tomto textu.

Více vrstev oblačnosti

Ne vždy je to ale tak jednoduché, třeba na jihozápadě je těch vrstev oblačnosti víc. Nejnižší bude jen místy (LCA) a bude mít základny 1 200 stop až 2 000 stop. Druhá vrstva má potom základny 2 000 až 3 000 a vrcholky 3 000 až 4 000. Další vrstva bude potom začínat mezi 8 a 10 tisící stop. 

Dohlednosti jsou stejné jako v severní oblasti. Nad 10 km, ale ojediněle horší. 

Četnosti jevů

V mapě se také někdy vyskytují zkratky popisující četnost daného jevu. Jejich definice jsou tyto – jejich definice se liší podle toho, jestli se jedná o konvektivní jevy nebo ne. 

Konvektivní jevy (přeháňky a bouřky):

• ISOL – ojediněle, jev pokrývá méně než 50 % oblasti
• OCNL – místy, jev pokrývá 50 až 75 % oblasti
• FRQ – četně, jev pokrývá více než 75 % oblasti

Děkuji Tereze Novákové a Kateřině Vodičkové z ČHMI za konzultace.