Podzimní létání
Poslední aktualizace:říjen 2026
Letání na podzim má své kouzlo. Obvykle není ještě moc zima a stromy mají tu nejkrásnější barvu. Ale podzim je také obdobím mlh a tak na ně musíme dávat pozor. Článek o létání v zimě mám zde.
Létání v mlze
To prostě nejde. Tedy pokud nemáte Boeing 777 vybavený pro CAT IIIB. A ten asi většina z nás nelítá. Limity dohlednosti jsou jasně dány přepisem, ale pamatujte, že to, co je legální ještě nemusí být bezpečné. Ale když dojde na podzimní mlhy, tak se povětšinou nebavíme o tom, jestli je 4 nebo 5 km dohlednosti. Když padne večer nebo ráno mlha, tak je to prostě neletové. Tečka.
Mlha nebo nízká oblačnost?
Nikdy jsem nebyl nejlepším studentem ve třídě, kde se učila meteorologie, ale něco málo se mi povedlo do sebe dostat. Stejně tak už jsem pár let v říjnu nebo listopadu na letišti nervózně pocházel a rozháněl mlhu přísným pohledem. Chápu, že je rozdíl mezi mlhou a nízkou oblačností – ale pokud je ta oblačnost ve 30 metrech, tak je to pro účely našeho létání vlastně jedno. A nízká oblačnost je často to, co následuje po mlze.
Kdy se tvoří mlha?
Ne vždy platí, že když se nevytvoří mlha těsně po východu slunce, tak už od ní máme pokoj. Mrkněte na tyto METAR z Kunovic. Na letiště jsem přijel někdy chvilku před východem a ačkoliv na jih už bylo docela slušně vidět, tak přímo nad dráhou bylo dost mlhy. Než jsem si nechystal aeroplán, tak mlha nad dráhou zmizela a zůstalo pouze něco málo západně od letiště. Což mi připadalo jako jasný signál, že pro dnešek máme od mlhy pokoj.
V pohodě jsem tedy odstartoval a stoupal na západ - sem tam nějaký chuchvalec mlhy někde vpravo dole, ale nic zásadního. O to větší bylo překvapení, když jsem se při odlaďování z frekvence u Buchlova dozvěděl "Tebe jsem ještě viděl".
Mlha se totiž nasunula zpátky nad letiště a trvalo to skoro další dvě hodiny, než to bylo opět letové. Článek o tom, jak číst počasí přímo z METARů (bez online překladačů do otevřené řeči) mám tady→.
Když už přece jenom startujete v podmínkách, že máte okolo letiště mlhu/nízkou oblačnost, tak se ubezpečte, že máte hodně volno ve směru vzletu – ať se vám nestane, že po startu zjistíte, že ta oblačnost je blíž, než jste si mysleli, nebo že její horní hranice je výš, než se ze země zdálo. Toto se totiž ze země hodně blbě odhaduje a často je to zřejmé až v momentě, kdy začněte stoupat. Na spoustě letišť existují tabulka dohledností - kde máte napsané vzdáleností například komínů nebo kostelních věží od letiště. To je často dobré vodítko - pokud je ve směru vzletu komín 2 900 metrů daleko a nevidíte ho, tak potom asi dohlednost 3 km nebude - i když přímo na letišti svítí slunce.
Pokud je hranice nízké oblačnosti dobře vidět, tak to je ten lepší případ. Hned po vzletu tak vidíte, kde ta oblačnost je a můžete se jí vyhnout. Pokud ale startujete s tím, že oblačnost začíná hned za letištěm, tak jdete do velikého rizika, že pár sekund po startu zjistíte, že ji nepřestoupete, vyhnout už se nemáte kam a otočit taky ne.
Plán B
Startovat za výše popsaných podmínek je docela veliké riziko - ale tím to nekončí. Jak už jsem ukázal na případu METARu, i když už to vypadalo, že mlhy pro dnešní ráno skončily, tak se to může zase skokově zhoršit. Výhodou obvykle je, že mlhy či nízká oblačnost nemají veliký vertikální dosah. Jste tedy nad nimi, bezpečně ve VMC a máte tak čas přemýšlet, co s tím. A pokud máte paliva na 6 hodin, tak to taky docela pomůže.
Ideální je, když se to během letu k cíli rozpustí a můžete dokončit let podle plánu. To je většinový případ - ale nechtělo ten vzlet o chvilku odložit, abyste nemuseli teď nervózně z výšky pozorovat trend rozpouštění mlh a porovnávat to s ubýváním paliva? Pokud se jednalo o letní den, kdy mlha naskočila po nočním dešti a má se rozšiřovat výběžek tlakové výše, tak jste asi v klidu, to zlepšení prostě přijde.
Jiná situace může ale nastat na podzim - viz přiložené METARy. Zlepšení nastalo poměrně pozdě a vzduch už se nestihl ohřát. Již nějakou dobu před západem se to začalo horšit (to na METARu není) a po západu slunce to vzalo rychlý konec.
Ten rychlý konec se ale dal ostatně předvídat - prohřívání začalo až někdy okolo druhé hodiny místního času - slunce už ale bylo relativně nízko a tak se to moc neprohřálo. Rozdíl teploty a rosného bodu byl maximálně 1 stupeň. A to bylo málo, to je situace, kdy další mlhy velmi pravděpodobně budou. A budou docela rychle
Kdy se oblačnost rozpustí?
To je otázka za million. Pokud nedošlo ke změně meteosituace – například jsme pořád někde ve středu tlakové výše – tak to velmi pravděpodobně nebude dřív, než včera, spíš ještě později. Toto pravidlo zní až moc jednoduše, ale velmi často funguje.
Dobrý zdroj informací o počasí pro lety v ČR jsou stránky ČHMI - a jejich mapa SWL je fakt dobrá - článek o ní → . Najdete tam také informace o mlhách.
Pokud máte někde v okolí letiště, které vydává METARy a hlavně TAFy, tak to máte jednodušší. Mrkněte na TAF – to jsou informace, které připravuji profesionálové z oboru Letecké meteorologie. Pořád je to sice jenom předpověd, ale připavená právě pro letce a obvykle je docela konzervativní. A ten kód není tak složitý, jak by se na první pohled mohlo zdát, fakt stojí za to se ho naučit.
Stejně tak lze použít TAF pro odhad, kdy se to večer zase zavře - viz následující příklad.
TAF říká, že mezi 19:00 a 23:00 spadne dohlednost na 300 metrů. Jak vidíte na METARu, tak k tomu skutečně došlo. Od 23:00 mělo být občas slabé mrholení - ale k tomu už nedošlo.
Let nad mlhou nebo nízkou oblačností
Let nad souvislou mlhou nebo nízkou oblačností je ještě horší, než let nad souvislou oblačností s vyšší základnou, od kterého v tomto článku→. V případě vysazení motoru totiž máte totiž ještě menší šanci vybrat plochu pro nouzové přistání než v noci. Pod sebou vidíte pouze bílo. A trčící komín může maximálně naznačovat, že tam patrně bude asi město. Ale že jsou to Otrokovice už podle toho komínu obvykle nepoznáte.
Let nad nesouvislou oblačností naopak ale obvykle problém není - oblastem se souvislejší oblačností se dá jednoduše vyhnout nebo můžete letět po jejích okrajích.
Ale pozor na situace, kdy té oblačnosti/mlhy pod vámi přibývá. Pokud letíte po obědě, tak máte obvykle dobrou šanci se vrátit zpět, ale pokud bude půl hodiny do západu, tak už se to může začít zavírat úplně všude.
Šikmá versus kolmá dohlednost
Další problémem může být to, že skrz mlhu trošku vidíte na zemi. Když je mlha třeba do 30 metrů a je v ní dohlednost 200 metrů. tak můžete vidět na zem - uvidíte i letiště - i když trošku zamlženě. Ale pokud v tom budete chtít přistát, tak najednou zjistíte, že dopředu přes tu mlhu nevidíte.
Zamrzání karburátoru
O tom, že karburátory v leteckých motorech umí zamrznout se každý učil ve výcviku, ale ne každý si zapamatoval, že zamrznutí může nastat i za teplot docela vzdálených od bodu mrazu. Obrázků na toto téma koluje po internetu dost, myslím, že tento je docela jednoduchý.
Pokud létáte za podmínek, kdy jsou teplota a rosný bod téměř identické, tak je lepší to vyhřívání karburátoru mít zapnuté trvale. Snad kromě vzletu, kdy potřebujete maximální výkon.
Námraza na letadle
Na rozdíl od létání v zimě, kdy jsou dotazy na námrazu časté, tak na podzim to většinu pilotů nenapadne. On to totiž, za podmínek VMC→ problém nebývá. Pokud nemáte ve vzduchu viditelnou vlhost (déšť, sněžení, mrak atd) a současně není teplota pod nulou nebo jenom stupeň či dva nad ní, tak to tak nehorzí. Více o námraze mám v článku o létání v zimě→.
Západ slunce a občanský soumrak
Toto je téma, které je pochopitelně platné po celý rok, ale právě v zimě a na podzim je to více viditelné - zejména podzimní změna času každého z nás už někdy zaskočila tmou dřív, než jsme očekávali.
Předpis L-2 zcela jasně definuje, kdy je možné provádět denní lety - a to tak, že říká, kdy je noc. Noc je definována okamžikem, kdy se střed slunečního disku nachází 6 stupňů pod horizontem a níže. Denní lety lze tedy provádět, pokud není noc.
Změřit těch 6 stupňů máme ale jako obyčejní smrtelníci ještě menší šanci než stanovit západ slunce a tak si pro tyto účely musíme pomoct jinak. Vědecky založení z nás by asi našli metodu, jak si to spočítat, ale většinou bude jednodušší a rychlejší nahlédnout někam, kde už spočítané mají. Připomínat, že časy se liší podle polohy na zeměkouli snad nemusím. Různých kalkulátorů na webu najdete dost a pravděpodobně počítají správně, ale pro lety v ČR máme skvělého pomocníka, kterého jistě znáte - https://aisview.rlp.cz/. Stejnou informaci vám pochopitelně také zobrazí Skydemon nebo jiné navigační aplikace.
V anglicky psaných materiálech se občanský soumrak někdy označuje jako Dusk a neškodí připomenout, že existují i další definice soumraku - námořní nebo astronomický. Ty ale nemají pro naše létání význam.
Potud je to jasné, předpis naprosto jasně říká, do kdy můžeme létat, na přiloženém obrázku do 16:00. Jako všechny časy v letectví, 16:00 je UTC, tedy v listopadu (po změně času, která je v Evropě poslední víkend v říjnu) je to 17:00 “běžného” času.
Problém ale leží někde jinde, podívejte na přiložené fotografie - jsou bez jakékoliv úprav, tak, jak to zachytil iPhone. A vy, co s ním fotíte víte, jak noční fotky umí, jak je často umí “přikrásnit” a zachytit něco, čeho si ani prostým nevšimnete. Druhá fotografie je pořízena o necelé dvě minuty chůze později - směrem z toho chodníku doleva.
Podívejte podrobněji na druhou z nich - a zkuste zjistit, jak dlouhé je to pole, než začnou stromy. Nebo tam před tím jsou ještě keře? Jak sami bez mučení uznáte, tak to, co vidíte na fotografii nejsou podmínky pro bezpečné přistání a přistávací světlomet není to, co vás zachrání. Asi se ptáte, proč mám noční fotky, když jsem před pár řádky vysvětlil, kdy noc začíná a kde přesný čas najít. A to je ono, obě fotografie byly pořízeny ve dne. tedy přes koncem občanského soumraku. Neříkám, že taková tma je každý den, někdy je světla trošku víc, někdy snad ale i míň, každý den je to jiné. Asi to souvisí s oblačností a její výškou, ale to nechám na ty, kteří tomu rozumí.
Fotky ze země jsou krásné, ale můžete namítnout, že to není reprezentativní. OK, zde jsou fotky ze vzduchu, už je mám. Ta první je 9 minut před koncem občanského soumraku, ta druhá minuty dvě. Ale už cca 15 minut před občanským soumrakem jsem na zemi poznal řeku Moravu jenom podle toho, že jsem věděl, že tam je. Nebylo poznat, jestli je to pole nebo řeka.
Není to tak dávno, kdy jsem se jednoho pilota, který se chystal na let podzimního podvečera, zeptal jestli ví, kdy je západ. “ano vím, díval jsem se na aisview….to je to poslední číslo, že?” 2 bludišťáky za správnou odpověď jsem ale bohužel tentokráte udělit nemohl. Poslední z těch 4 čísel není totiž západ slunce, ale konec občanského soumraku - to je těch 6 stupňů pod horizontem, které jsou v definici zmiňované před pár řádky.
Čistě formálně se sice dopustil chyby, ale prakticky měl pravdu, ten čtvrtý čas je skutečně časem, do kdy měl být na zemi. Jestli měl ten dotyčný pilot kvalifikaci NIGHT nevím, ale protože dané letiště nebylo schváleno pro noční provoz a letadlo taky ne, tak ten “čtvrtý” čas je ten poslední okamžik, kdy měl přistát.Možná až příliš často zmiňuji, že co je legální ještě nemusí být bezpečné a toto je přesně tento případ.
Je tedy létání mezi západem slunce a koncem občanského soumraku nebezpečné? Přijde na to. Pokud přistáváte na letišti s osvětlenou dráhou s letadlem, co má světlomet a máte kvalifikaci noc (tj. už jste si to tedy vyzkoušeli a zažili), tak to je to naprosto v pohodě. Ale pokud jste čistě VFR pilot, který nikdy v noci neletěl a přistáváte na neosvětlenou travnatou dráhu? To už není úplně triviální cvičení. Navíc je zde ještě jedna věc - množství světla ubývá s výškou, s postupujícím přistáním se víc a víc noříte do tmy.
Výcvik létání v noci požadovaný předpisem je pět hodin a tři hodiny z toho se létají okruhy. Připadá vám to moc? Ono to fakt chvilku trvá než si na nedostatek světla zvyknete a než si také vyzkoušíte případy jako přistání na zhasnutou dráhu.
V listopadu 2024 poblíž Opavy došlo ve večerních hodinách k havárii ultralehkého Alta. Co přesně se stalo je předmětem vyšetřování ÚZPLN a tak nebudu spekulovat.
Ale připravil jsem rozbor toho, jestli měl dotyčný pilot vůbec na ten nešťastný let odstartovat. Celý článek zde. A jestli se vám to nechce číst celé - ne, neměl vůbec odstartovat. Foto idnes.cz
Co s tím?
Vždy let plánujte tak, abyste byli na zemi minimálně 20 minut před západem slunce a ne až s koncem občanského soumraku. A když dojde potom za letu ke komplikacím, tak se dostanete do oblasti, kde vám to asi už nebude komfortní, ale pořád to bude zvládnutelné. Pokud ale naplánujete delší traťový let tak, že plánujete přistát 20 minut po západu (protože to předpis umožňuje a je to naprosto v pořádku), tak se (třeba díky protivětru) jednoduše dostanete do oblasti přistání do tmavé díry.
Pro místní lety lze doporučit ještě jednu věc - jakmile si všimnete, že rozeznáváte světla aut pod vámi, tak je to pro vás signál, že máte myslet na návrat domů. Máte ještě dost času, abyste letadlo dostali naprosto v klidu nejenom na zem, ale také do neosvětleného hangáru.
Učebnice pilota jinak – bez stovek rovnic a grafů, jen to podstatné pro začátek a ke zkouškám. Pro ty, které děsí kilogramové učebnice.
E-book i tištěná kniha.