Nákoleník

Nákoleník najdete na jednom z čelních míst patrně každého seznamu pilotních pomůcek. A většina pilotů jej jako držák na papír nebo navigační štítek používá již mnoho let. Nákoleníky byly a jsou různých tvarů, velikostí a někdy jsou též kombinovány s možností si dovnitř schovat pár listů papíru (třeba mapy letišť). Co ostatní by mělo či mohlo být v pilotní brašně jsem sepsal v článku Brašna pilotova →.

Nákoleník na přiloženém obrázku se stále prodává na Transair pilot shopu. Dnes stojí 32 liber – ale asi bude v lepší kondici než ten můj na kterém byla dlouho cenovka 14.95 a který už poletuje po Evropě více jak 20 let.

GPS

Od devadesátých let jsme jako piloti ale začali dostávat nového pomocníka – kouzelnou krabičku zvanou GPS. Zpočátku mimo finanční možnosti větší části pilotů – ale toto netrvalo dlouho a nějaká GPS byla na palubě většiny letadel. Nákoleníky ale moc neohrozila – většinou byla položená na palubní desce a vedl z ní kabel do často pokoutně nainstalovaného zdroje elektrické energie – původem zapalovač cigaret z auta.

Další pomůckou – která už ale nedosáhla takového rozšíření a která zůstala řadě pilotů utajena byla třetí ruka – držák mapy. Ale jestli jsem se dobře díval, tak už to ani nejde koupit, všude je to vyprodané – bych odhadl že už to nikdo nevyrábí.

Počátek konce klasického nákoleníku

Království nákoleníku se ale začalo rozpadat někdy okolo roku 2010. iPhone už byl venku pár let, iPad byl novinkou toho roku – a piloti GA byly daleko progresivnější než jejich kolegové v pravidelné dopravě. Nebyli totiž tak svázáni postupy a nařízeními a tak začali experimentovat. A jejich pokusy byly podstatně rychlejší, než dlouholeté snahy zavést EFB – které zmizely ze světa spolu s pečlivým roztříděním do kategorií a náročnou certifikací.

Glass Cockpit – skleněná paluba

Přibližně ve stejné době se začaly stávat běžnými v malých jednomotorových letadlech skleněné paluby – glass cockpity. Avidyne Entegra a zejména G1000 se staly standardem a postupně rostl počet pilotů, kteří na tuto elektroniku začali spoléhat více než na vytištěný navigační štítek nebo papírovou mapu.

Jestli je to dobře rozebírám v tomto samostatném článku →.

Pilot fotografem

Létání patří k jednomu z nejfotografovanějších koníčků a činností – toto jsme si právě vymyslel. Nebo myslíte že ne? Neznáte nikoho, kdo je schopný ze dvou okruhů pořídit více fotografií byl pořízeno než z celé mise Apollo na Měsíc?

Třicet let po této první misi na měsíc totiž teprve začínal rozmach digitálních fotoaparátů s rozumnou obrazovou kvalitou a kompakty se začaly stávat běžným vybavením pilotů. Protože pilot, který příbuzenstvo a kamarády nezásobuje fotografiemi z létání je pouze polovičním pilotem, ne? Mimochodem, můj Instagram zde →. Canon A75 na přiloženém obrázku produkoval obrázky 2048 x 1536 pixelů kdyby to někoho zajímalo.

Éra kompaktních fotoaparátů ale netrvala dlouho – zlepšování fotoaparátů v mobilech je odsunulo přibližně tam, kde jsou před chvílí zmiňovaná EFB. Dnes lze sice zakoupit kompaktni foťáky s obrazovou kvalitou blízkou zrcadlovce, ale není to příliš rozšířené zařízení.

Změna role nákoleníku

A zde se začíná kruh uzavírat. Mobilní telefony dorostly velikostí menší tablety, fotoaparáty v nich už produkují fotky většinou lepší než kompakty – a najednou máme na palubě zařízení, které (pokud zrovna nemá vybitou baterku) je vskutku zařízením multifunkčním. S jeho pomocí mohu navigovat, fotografovat, otrlejší si na něm mohou psát frekvence, výšku a kurzy. A pokud letíte se skleněnou palubou (nebo klidně jenom zastavěnou GPS) tak je telefon skvělá záloha.

Ale nastává nerudovský problém – kam s ním. Létám pár typů letadel a také druh letu není vždy stejný, někdy sedím vlevo, někdy vpravo. Někdy mám k glass cockpitu stejnou trať v tabletu, někdy mám trať jenom v telefonu, někdy tam tu trať nemám vůbec a telefon mám akorát na focení, někdy dojde i na plný digitální detox, kdy jediná elektronika na palubě jsou zapalovací magneta a rádio. A ne každé letadlo má nějaký prostor, kam se za letu dá telefon odložit aniž by spadl pod sedačku.

Dreampilot MAGIC

A tak jsme se obloukem dostali k tomu, proč jsem nechtěl vrátit jeden z prototypů nákoleníku, který se dneska jmenuje „Dream pilot Magic“. Je to totiž nejlepší řešení situace z předchozího odstavce. Od výrobce jsem dostal i tento finální kus – a je ještě lepší, než původní prototyp. Má totiž trošku silnější magnety.

Je to maximálně jednoduché zařízení, které mi za letu nepřekáží, ať už na něm ten telefon či tablet mám nebo nemám. Chci mít telefon v ruce? Tak si ho vezmu.

Potřebuji ho rychle někam odložit, ale není ta krize taková, že bych ho akorát hodil pod sebe na podlahu? Tak si ho položím na koleno a on se tam sám připne. A tam vyčkává na další pokyny.

Se zbrusu novým Bristellem B23 Turbo jsme létali za relativně turbuletního počasí – ale neměl jsem nejmenší obavu, že by magenty telefon neudržely. Drží perfektně, ale zase ne moc, aby nešel telefon vzít do ruky.

Později jsem ještě udělal jednu zkoušku. Za přísně kontrolovaných podmínek a dle řádně schválené metodiky – jak vidíte na videu.

iPhone

Pokud máte iPhone 11 a novější, tak nemusíte nic chystat, telefon už v sobě má magnety a drží na nákoleníku.

Pokud ale máte starší iPhone tak tak nemusíte zoufat.V balení s nákoleníkem totiž najdete tři samolepící podložky různých tvarů. Jednu z nich si můžete na telefon nalepit nebo jenom jednoduše vložit mezi telefon a obal – jako na přiloženém obrázku.

A toto vložení funguje úplně stejně, pokud sice máte iPhone s Magsafe, ale nemáte pouzdro, které je Magsafe kompatibilní. Pokud nevíte, o čem mluvím, tak to ignorujte, kdo to potřebuje ví, o čem mluvím.

Jiné telefony (Android atd.)

S vložením či nalepením podložky do pouzdra to funguje stejně s telefony jiných značek – většina telefonů s Androidem magnety nemá.

iPad či jiný tablet

Připevnění tabletu funguje úplně stejně, na vybrané místo si nalepíte podložku a je to.

Jenom bych snad upozornil na magneticky přichycená pouzdro jako třeba toto ESR – to jsou ta pouzdra, nad kterými skalní fanoušci značky ohrnují nos, že jejich miláček si zaslouží víc, že je to na ně moc laciné. Tak u těch pouzder si trošku s polohou té nalepené placky pohrajte, asi to nepůjde dát úplně doprostřed jako na obrázku – jinak vám nebude držet iPad v obalu.

Další variantou je nelepit placku vůbec a najít si místo, kde bude iPad držet sám – i když to možná nebude pěkně uprostřed……

Nejlepší nákoleník široko daleko?

Stručná odpověď je ano. Pokud potřebujete mít za letu po ruce telefon nebo tablet, tak je toto opravdu nejlepší a nejjednodušší řešení. Funguje to naprosto skvěle a tím vlastně má recenze končí. Nebo jste si fakt chtěli přečíst o tom, že balení je solidní, působí až lehce luxusním dojmem a strávit 3 minuty tím, že budete sledovat unboxing video na youtube?

Ale u jedné věci bych se přece jenom rád zastavil. K nákoleníku dostanete i praktické pouzdro – a fakt se hodí ho používat. Proč? Protože během vystupování z letadla můžete zapomenout, že máte něco na noze. No a potom, až si na to vzpomenete, tak obvoláváte ostatní piloty a hledáte, kde vám to vypadlo. Mít v ruce ten prázdný obal, tak bych na to došel hned.

Alternativy k Dreampilot Magic

V předchozím odstavci jsem napsal, že nákoleník Dreampilot MAGIC je nejlepší řešení pokud potřebujete mít za letu po ruce telefon nebo tablet. Je to ale nejlepší řešení i pro ty, kteří nikdy, ale fakt nikdy nebudou chtít telefon či tablet brát za letu do ruky? Může být a myslím, že i většinou bude, ale v tomto specifickém případě bych zvážil i další řešení. Existuje spousta druhů nákoleníků, které jsou přímo na tablet – často přímo na konkrétní druh tabletu či telefonu – a často umožňují i naklápění tabletu. I samotny výrobce DREAMPILOTU MAGIC nabízí toto řešení (je na přiloženém obrázku), na některých e-shopech je označeno Classic.

Většina z nich má ale jednu nevýhodu, – jakmile tam to zařízení připevníte, tak jeho demontáž není úplně jednoduchá a za letu vás bude rozptylovat. U tabletu na navigování to obvykle nevadí, ale i tak se někdy hodí si tablet vzít do ruky.

Před koupí těchto zařízení si ale také zvažte, jestli nebudou v kabině zavazet a také, jestli skutečně potřebuji ten sklon – dnešní displeje mají často velmi slušné pozorovací úhly a tak možná budete stejně dobře na ten displej vidět, i když to bude naplacato na noze. Zejména v letadlech, kde nesedíte jak na židli.

Existuje ještě jedno řešení. Na první pohled jednoduché, zjistil jsem ale, že spojuje všechny nevýhody popsané v předchozích řádcích.

Nemůžete to naklonit a nelze z toho tablet či telefon za letu jednoduše vyjmout.

Jestlit o to někdo máte zájem, tak můžu pohledat a věnovat za pivo, před lety jsem si nadšeně koupil nějakou starší verzi – jenom abych zjistil, že to fakt není k ničemu.