Z-726 Universal

V roce 1973 vznikla poslední tovární verze letounu řady Zlín Trenér→. Konstruktéři se tu pokusili do jednoho letadla shrnout všechny poznatky a zkušenosti z desítky let trvajícího vývoje této typové řady. Zkrácený trup (téměř na úroveň Z-526AF) nesl křídla o rozpětí jen o metr větším než Z- 526AFS, pohonnou jednotku tvořil motor Avia M-137AZ a vrtule V-503A. Kormidla byla kompletně plechová i s potahem (na předchozích verzích byl potah plátěný), dvojmístná kabina byla vybavena tak, aby dovolovala sólo lety z obou sedadel (přední sedadlo je vhodnější pro základní výcvik, zadní pro akrobacii). Bohatší vybavení a řada dalších úprav byly příčinou, že Z-726 jako první z Trenérů dosáhl maximální vzletové hmotnosti  1 000 kg. Je to také první (a poslední) z Trenéru, u kterého se maximální vzletová hmotnost liší od maximální přistávací hmotnosti – ta je 940 nebo 950 kg podle kategorie.

První prototyp zalétal pod značkou OK-074 Vlastimil Berg 7. března 1973 v  09:44, další let následoval téhož dne v 12:16. Do konce měsíce března se s novou Z-726 svezli i další zkušební piloti z Otrokovic (Polášek, Tošovský, Šupák), létala se i akrobacie či vývrtky. 

23. srpna zalétal „Milan“ Tošovský druhý prototyp se značkou OK-078. Na začátku září 1973 byl tento prototyp přelétnut na dnes již zrušené letiště Brno-Slatina (LKCL), kde byl demontován a převezen na veletrh. Zálet po převozu zpět z výstaviště proběhl tamtéž 18. září. 

Poslední odstavec krátké informace o Z-726 v časopise Letectví+Kosmonautika se bohužel mýlil – do rukou svazarmovských pilotů se nakonec Z-726 dostala ve velmi omezeném počtu a to jen soukromou iniciativou aeroklubu Holešov – kde oba dva prototypy (již pod značkami OK-DXA a OK-DRC) skončily. 

Autor zmiňované informace v časopise L+K se také zmýlil v informaci, že potenciál původní konstrukce Trenéra nebyl vyčerpán. Z-726/726K byla totiž úplně poslední varianta, která byla vyráběna v Moravanu, žádný další vývoj v Otrokovicích už neproběhl. Prioritou továrny byla nová řada Z-42→/Z-43→ a Trenér byl patrně trošku nechtěné dítě. Proto je možná i s podivem, že se nová verze “zastaralé řad Trenér” vůbec objevila – vznikala v době, kdy se rozbíhala sériová výroba obou (dle tehdejšího pohledu) moderních typů.

Z-726 měla ale ještě jedno prvenství – byl to jediný z Trenérů, který byl certifikován se dvěma různými motory – byť motory velmi příbuznými. Jednalo se vlastně o kombinaci motorů používaných v Moravanu. Z-726 měla invertní šestiválec se vstřikovacím čerpadlem M-137AZ s automatickou a autonomní vrtulí V-503A- to se používalo na Z-42M→ (a předtím ve verzi M-137A na Z-526F či Z-526AFS), Z-726K měla motor M-337AK – což byl velmi podobný motor, ale s kompresorem. Díky vrtané hřídeli bylo možno použít vrtuli V-500A. Tato pohonná jednotka létala na Z-43→ a později také na Z-142→.

Z-726 se vizuálně od Z-726K liší vrtulí. Vrtule V-503A na Z-726 má větrník, kdežto V-500A na Z-726 má klobouk hladký. Jak od sebe poznat jiné Trenéry mám v tabulce na této stránce→.

Sériová výroba Z-726

Sériových Z-726 bylo nakonec vyrobeno pouze 30 kusů a jejich prodej asi nebyl úplně jednoduchý. První sériové kusy byly zalétány v rychlém sledu na konci září 1974, ale místo k zákazníkům putovaly na uskladnění na letištích Moravská Třebová, Polička nebo Zábřeh. Třeba 9. října 1974 přelétávají piloti Polášek a Tošovský na letiště Zábřeh letouny v.č. 1332 a 1333. Letoun 1333 se v červnu 1975 přestěhoval do Poličky, odkud se teprve 3. října 1975 vrátil do Otrokovic. A až 23. prosince 1975 byl zalétán pod značkou HA-SDA a do Maďarska se vydal na konci března 1976 – spolu s HA-SDB a HA-SDC. Podobný osud měly také další letouny.

Větší počty Z-726 nakonec putovaly pouze do Maďarska (6 ks) a Rumunska (17ks) – tedy k tradičním zákazníků letadel z Moravy – třeba Rumunsko bylo velkým odběratelem Z-22 Junák→. Tři kusy Z-726 byly dodány do Španělska a jeden do Francie. Do Jugoslávie byly dodány dva kusy Z-726 a jeden z nich (YU-CDJ) byl Trenérem s nejvyšším výrobním číslem vůbec – 1360.  

Havárie u Machové

Pokud si spočítáte všechny dodané Z-726 z předchozího odstavce, tak dojdete k číslu 29. Jedna ze sériových Z-726 se totiž bohužel dodání nedočkala – byla zničena při katastrofě 15. listopadu 1974. Na palubě tehdy zahynuli major Karol Kilian a pplk. Vratislav Soudek. Více informací o této havárii najdete na Letecké badatelně. 

Exportní vyhlídky Z-726

Jak lze z přiloženého prospektu tušit, v Moravanu stále mířili také na sovětský trh – tam bylo na přelomu 50. a 60. let dodáno několiv stovek Z-326→. Tento exportní úspěch se ale zopakovat nepovedlo, i když se v Moravanu pochopitelně snažili a to včetně předvádění letadel přímo na Sovětském Svazu. 

Vrchol řady Trenér?

 Z-726 byla, jak jsem již zmínil, rozměrově někde mezi Z-526F a Z-526AFS. Ale i tak prázdná hmotnost uvedená na prospektech byla 700kg – tedy víc, než měla Z-526F. Je potřeba si uvědomit, že původní Z-26 navržená na konci 40. let měla maximální vzletovou hmotnost 750 kg – a nosná plocha křídla Z-726 byla menší, než původní Z-26. Je tedy jasné, že letadlo už dávno nebylo aerodynamicky tam, kde nemělo být a další zvyšování výkonu motoru už mělo jen malý efekt. To se ostatně projevilo u Z-726K – 30 koní navíc z motoru s kompresorem letadlu nijak výrazně nepomohlo.

Na prospektu je na první pohled verze Z-726K výrazně  rychlejší – 272 km/hod versus 236 km/hod, ale podívejte se na nadpisy těch sloupců – nesrovnáváme letadla o stejné hmotnosti. Ale i tak bych řekl, že v Moravanu měli docela ostrou tužku, ty výkony jsou hodně optimistické. Ale to, že další modely daného typu jsou těžší a těžší se nestalo zdaleka jenom v Moravanu, to se stalo u i řady jiných letadel. 

Ale v polovině 70. let už toto asi nikoho v Moravanu moc netrápilo. Z-726 byl vlastně výběhový typ, veškeré síly se soustředily na novou řadu Z-40 – k tehdy vyráběným Z-42M a Z-43 vznikala Z-142 a Trenéry se tak ocitnuly na okraji zájmu a to asi nejen z kapacitních důvodů. OK-DRC dál létala v továrně, ale na konci 80. let se připojila k OK-DXA létající v aeroklub Holešov od roku 1977. 

Pár startů na této nové OK-DXA mám a docela mě překvapilo, že na výkonech letadla není to, že má o 30 koní míň než Z-726K moc poznat. A určitě je to vyváženo jednoduchostí obsluhy – na regulaci výkonu motoru máte jednu plynovou páku a nemusíte to relativně složitě ladit pomocí dvou pák jako na Z-726K. Celkově lze o obou verzích Z-726 říct, že létají pěkně – jako každý Trenér. Je Z-726 z Trenérů jako poslední verze  nejlepší? Ne, není, ta vyšší hmotnost je poznat a tak je můj favorit pořád Z-126. Ale touto mou úchylkou se nenechte odradit a pokud dostanete možnost si na Z-726 zalétat tak do toho určitě běžte. Pořád je to ve srovnání s běžnou Cessnou 172 nebo Piperem 28 úplně jiný zážitek a požitek. A jak jsem již několikrát řekl – každý, kdo má vydané PPL na ÚCL v Praze by nějakého toho Trenéra měl létat.  

Z-726 v Československu/České republice

Jak již bylo řečeno, v Československu zůstaly pouze 2 kusy Z-726 – oba ve verzi Z-726K a oba v Aeroklubu Holešov. Na černobílé fotografii Petr Popeláře je OK-DXA (ještě jako Z-726K) v roce 1990 v Prostějově (pruh na trup byl zelený), na barevné fotografii už potom po GO a přestavbě na Z-726 v Holešově. F-GOLL a OK-DRC měli shodné (nebo minimálně hodně podobné) nátěry. 

OK-DRC létal dál v Aeroklubu Holešov (později dočasně dislokováném v Kyjově) až do 25.6.2016 kdy došlo k většímu poškození pro vzletu z LKJH. K opravě nakonec nedošlo a letoun byl předán do sbírek VHÚ Kbely.