Historie prvního protypu Z-326 OK-LHA
Z-326 byla první varianta řady Zlín Trenér se zatahovacím podvozkem, podrobnější informace o Z-326 mám v tomto souhrnném článku. Prvním prototypem Z-326 byl letoun v.č. 301. Číslování prototypů (302 OK-LHA a 304 OK-LHC) zapadá do řady výrobních čísel pro letouny Z-226.
První prototyp po značkou OK-90 vzlétl poprvé 12.8.1957 v 9:20 k půlhodinovému letu, téhož dne zkušební pilot Leopold Brabec provedl ještě další dva lety, celkem se toho dne nalétalo 1:55. Podrobnější rozpis letů v srpnu a září 1957 je v následující tabulce. LKGT je tehdejší zkratka pro letiště Otrokovice. GT bylo z Gottwaldova - a mimochodem, dnes ma Otrokovické letitště opět zkratku vycházející ze jména toho většího města východně - LKZL.
| 12.8.1957 | Brabec | 9:20 – 9:50 | 0:30 | zalétání |
| 12.8.1957 | Brabec | 10:45 – 11:30 | 0:45 | zalétání |
| 12.8.1957 | Brabec Kočíř | 13:35 – 14:15 | 0:40 | zalétání, vývrtky |
| 13.8.1957 | Brabec Dobrovolský | 09:05 – 10:30 | 1:25 | LKGT-Praha |
| 13.8.1957 | Brabec | 16:00 – 17:30 | 1:30 | Praha-LKGT |
| 14.8.1957 | Brabec Zámečník | 10:10 – 11:00 | 0:50 | Let pro foto, GT-Ku. Foceno pravděpodobně z OK-KMM, fotograf K. Masojídek |
| 22.8.1957 | Brabec | 14:15-14:25 | 0:10 | Převádění VZLU |
| 23.8.1957 | Brabec | Rychlost (na bázi) | ||
| 23.8.1957 | Brabec | 11:50 – 12:50 | 1:00 | Výška 5600 m |
| 24.8.1957 | Brabec | 0:10 | Ovládání podvozku – nouzové | |
| 31.8.1957 | Brabec Nováková | 0:15 | Film, spolu s OK-JGD | |
| 31.8.1957 | Brabec Beneš | 1:00 | Účinnost křidélek | |
| 1.9.1957 | Brabec Ing. Závrbský | 0:45 | Vybočený let | |
| 2.9.1957 | Brabec Beneš | 0:50 | Podélné vyvážení | |
| 5.9.1957 | Brabec Beneš | 1:30 | Pilový let, 4000 m | |
| 14.9.1957 | 1:05, 1:10 | Zadní centráž |


OK-LHA spolu s Z-226 pózují pod úrovní Buchlova.


Značku OK-LHA dostal tento letoun až o více než rok později – 18.10.1958 došlo k zápisu všech tří prototypů Z-326 do letecké rejstříku, číslo OLZ OK-LHA bylo 2931.
Letová fotografie použítá na obálce časopisu Křídla Vlasti byla, jak bylo tehdy zvykem, kolorována. Nejedná se tedy o skutečné barvy, ve kterých OK-LHA lítala.
Nová kniha pro ty, kteří si myslí, že učebnice pilota ja moc složitá. K dispozici jako elektronická nebo tištěná kniha.
Na následujících fotografiích je pravděpodobně tako OK-LHA - i když už pod číslem 092.


Všechny tři prototypy Z-326 na jedné fotce z Otrokovic. Foceno z OK-LHC, na OK-LHA je pěkně vidět jiný čelní štítek /sklon rozdělení pevné a posuvné části), na OK-LHB to vypadá na nějakou vyšší směrovka - patrně nějaká zkoušená varianta.


V Otrokovicích OK-LHA ale dlouho nezůstala, již 6.12.1958 v 10:00 byla pilotem Krejčím přelétnuta do Kunovic a předána SPP. SPP byla zkratka Strojírny první pětiletky a to byl tehdejší název pozdějšího Letu Kunovice. Je zřejmé, že předání souviselo se zahájením sériové výroby větroně L-13 Blaník – byla potřeba vlečná. Oproti pozdějším Z-326 měla jiné rozdělení kabiny a čelního štítku bylo jiné (jiný sklon). Do Otrokovic se OK-LHA vrátila například v dubnu 1967 kdy zde bylo zkušebně namontováno topení – aby pak zůstalo pro ověření v provozu.
K 1.1.1969 byl letoun zakoupen AK Kunovice, ale i ve službách aeroklubu byl letounu příležitostně zapůjčován do továrny – podobně jako v předchozích letech byl běžně půjčován do aeroklubu.
Na zadním sedadle Josef Gabrhel - dlouholetý pilot a instruktor Slováckého Aeroklubu. Na fotce flotily je OK-LHA první v řadě - již v typickém nátěru Slováckého Aeroklubu Kunovice.


V 70. letech došlo k přestavbě na Z-326M a pravděpodobně v té době došlo ke změnu nátěru na modrý. Na následující fotografii je OK-LHA před motorovým hangárem aeroklubu - tehdy ještě samostatně stojícím. Později došlo k jeho obestavění a vyasfaltování nádvoří - bylo při rozšiřování Aerotechniku kvůli zahájení sériové výroby L-13SW Vivat.
Modrý nátěr byl zachován i po GO začátkem 90. let.
Od druhé poloviny 80. let už byla OK-LHA využívána převážně jako vlečná - základní výcvik už se létal na Z-142. Primární vlečnou aeroklubu ale byla OK-MRA - jako první Z-226MS s vrtulí V-503 byla pochopitelně plachtaři oblíbenější, protože lépe stoupala. Po delimitaci majetku Svazarmu (kde byla OK-LHA zařazena do majetku Svazarmu "sice jste si ji možná kdysi koupili sami, ale generálky platil Svazarm a tak to patří Svazarmu") zůstala OK-LHA v Kunovicích a až do svého leteckého konce 7.8.2008 byla primární vlečnou.



Na plachtařském startu -na úrovni plachtařského hangáru, západně dráhy (tehdy) 21R. V pozadí expozice Leteckého muzea v Kunovicích v původním umístnění.



Tyto dvě vlečné odvlekaly naprostou většina všech nově vyrobených či opravených Blaníků v Kunovicích.


Někdy v druhé polovině 90. let došlo k zástavně chladiče olej (na fotkce je vidět NACA vstup) a také na vrtulovém kloubouku se objevila šroubovice.
V roce 1998 nebo 1999 došlo k tomuto poškození vrtule. V počáteční fázi rozjezdu při aerovleku došlo k překlopení - dle oficiální zprávy díky rozmočenému terénu. Pilotem byl Petr Dujíček.



V září 2001 byl OK-LHA jedním z mnoha letadel na ukončení provozu letiště Brno-Černovice (LKCL)


K další události došlo 7.5.2006 - během aerovleku upadla vrtule. Za kniplem seděl Aleš Zacha, který bezpečně přistál na zpět na letišti. Vrtule je ale někde v kunovském lese dodnes......

Jedno z tisíců přistání s vlečným lanem, které OK-LHA absolvovala, tentokráte v péči Martina Pecníka. Foceno necelé tři měsíce před havárií v Jindřichově Hradci.

Dlouhý a zajímavý letecký život OK-LHA bohužel skončil 7.8.2008 nezvládnutým vzletem z Jindřichova Hradce. Foto pravděpodobně Daniel Ďuriš.


Učebnice pilota jinak – bez stovek rovnic a grafů, jen to podstatné pro začátek a ke zkouškám. Pro ty, které děsí kilogramové učebnice.
E-book i tištěná kniha.

