Vyberte stránku

P220/P220UL/EV-97 – Koaly a Eurostáry

Začátkem 90. let koupil podnik Svazarmu Aerotechnik Kunovice licenci na francouzký lehký letoun Pottier P.220S Koala. Byl postaven jeden prototyp se značkou OK-AXA se kterým se létaly letové zkoušky. Poháněný byl motorem Walter Mikron.

Privatizací Aerotechniku vznikl Aerotechnik CZ s.r.o. a ředitelem se stal Ing. Marián Mečiar. Vývoj P220 ve verzi VLA byl zastaven, první prototyp přestavěn a převeden do kategorie UL. Poháněn byl motorem Rotax 912 – stejně jako později většina seriových letounů.

Na pravé sedačce Libor Prosecký, vlevo Marian Mečiar
Ing. Marián Mečiar – ředitel Aerotechniku CZ a Ing. Václav Chvála – hlavní technik LAA.

Na letoun P220UL navazoval Ev-97 Eurostar. Na první pohled podobné letadlo, konstrukčně ale jiné. Základní rozpoznávací znak je absence plovoucí výškovky, na EV-97 je normální.

Šéfkonstruktérem byl Ing. Martin Drštička. Následovala řada dalších variant včetně modifikací protrh v USA v kategorii LSA či později RTC podle EASA.




Jako jeden z mála ultralehkých letounů absolvoval Eurostar i zkoušky vývrtek. Rozsáhlý program povětšinou odlétal zkušební pilot Richard Ponížil. Letoun by dočasně převeden pod působnost ÚCL a dostal značku OK-EXP. Po ukončení programu byl přeznačen zpět na OK-FUR01 aby byl po poměrně krátké době zničen při havárii. Zajimavostí je, že se jednalo o jeden z mála (ne-li jediný) Eurostar s motorem Jabiru. Papírově stejný výkon jako Rotax 912 -tedy 80 HP, ale nereduktorovaných a eroplán s tímto motorem měl horší výkony. Ale o co pomalej letěl, o tom to bylo příjemnější. Nevím proč, snad jine rozložení hmot, snad to, že prázdný původně vážil 255 kg, ale každopadně OK-FUR01 s Jabiru byl na pilotáž lepší eroplán než jakýkoliv jiný Eurostar s Rotaxem 912.

Jednou jsem s touto mašinou předvedl na Slatině předvedl tak jemné přistání, že jsem inkasoval z pravé sedačky zkoumavý pohled, jak že jsem to dokázal. Nevím, prostě se povedlo, letěli jsme a potom se ozvalo “cink” odpovídající dopadu špendlíku na podlahu a jeli jsme po zemi.

stejný eroplán pod UL registrací, za kniplem Radek Škvařil.

Jako samostatná vývojová větev byl vyvinut a certikován letoun EV-97VLA Harmony – dle předpisu JAR/CS VLA. Postaven byl jeden kus, který byl po několika v hangáru uveden v roce 2008 do běžného provozu.

Jedna z motorových zkoušek v průběhu vývoje, na levé sedačce mechanik Libor Ševčík, vpravo elektrokonstruktér Pavel Škopík

VLAčko se svým UL bratrem pod věží na LKKU
Cestou do Dubnice na soutěž v roce 2008 mě vyfotil Roman Tihlařík.
OK-VLA v roce 2019. Posádka Váverka – Bureš. 30 let v vzduchu.