Zlín Z-400

Zlín Z-400 bylo označení v Moravanu připravené varianty letounu SM-92 Finist s motorem Orenda. 

SM-92 Finist

Letadlo SM-92 Finist bylo navrženo na přelomu osmdesátých a devadesátých let v SSSR jako náhrada AN-2. Ale podobně jako v případě jiných letadel, která byla deklarována jako „nutná náhrada“ některého beznadějně starého letadla (třeba Dakota nebo An-2) to nakonec dopadlo jinak….

Výrobek firmy Technoavia byl poprvé zalétán 28. prosince 1993 a poháněl jej motor hvězdicový M-14P. Více o tomto letadle psal Pavel Sviták v roce 1996 v časopise Letectví+Kosmonautika. Motor M-14P vznikl postupným vývojem motoru AI-14 – který ve verzi M-462 vyráběné v Avii poháněl Čmeláka).

Jeden z vyrobených draků byl koncem 90. let zakoupen do Moravanu – a zde byla provedena pod vedením Ing.  Námisňáka zástavba motoru Orenda OE600. Ještě před tím probíhala jednání o licenční výrobě ve firmě Inteco Jiřího Valného tehdy se snažící dokončit vývoje letounu VM-23.

Orenda 600

Tento motor byl jedním z mála nově vyvinutých motorů pro letadla – jednalo se o pístový osmiválec o výkonu 600 koní, který byl chlazený vodou. Cílovým trhem byla část segmentu letadel poháněných turbovrtulovým motorem  PT6A. Hlavní výhodou motoru Orenda měla být nižší spotřeba – i když byl motor těžší a složitější.  Motor byl certifikován v březnu 1998 a jeho zástavba byla provedena do řady letadel – ale k sériové výrobě pravděpodobně u žádného z nich nedošlo.

Po září 2001 se firma Orenda podle wikipedie soustředila na vojenské projekty a projekt tohoto motoru byl zastaven.  

Představení letounu Z-400 a situace v Moravanu

V červnu 2001 proběhlo v Moravanu slavnostní odhalení tohoto letounu – článek na idnes.cz zde, lokální kopie zde. Plány byly tehdy velkolepé – zálet na podzim 2001, zájem ve světě je velký už teď, uvedení na trh 2002. Cena měla být od šesti set tisíc až přes jeden milion dolarů dle vybavení, měly se prodávat desítky kusů ročně.  Jediným problémem byla tehdy podle vedení Moravanu výrobní kapacita – nestíhali totiž objednávky na již vyráběná sportovní letadla – jejich výroba se měla dostat na kapacitu z osmdesátých let – pět letadel měsíčně. 

Tak alespoň vypadaly informace, které Lunetici (jak se mezi zaměstnanci vedení Moravanu říkalo – podle tehdy populární hudební skupiny) pouštěli do médii. Realita byla ale někde jinde. Moravanu se sice povedlo koupit Let, an Ayres Company v konkurzu za více než dvěstě miliónu korun, ale to bylo asi tak vše. Nová továrna dostala název „Letecké závody“ a probíhalo stěhování všeho možného z Otrokovice do Kunovic.

Výroba sportovních letadel byla ale spíše kusová a určitě nechrlila desítky kusů ročně. Netrvalo dlouho a opět se začaly zpožďovat výplaty zaměstnancům – další konkurz obou továren na letadla byl na obzoru. Nepřehledná situace v dubnu 2003 je popsána třeba www.euro.cz

Motor Orenda byl údajně zvolen kvůli provozu v severních oblastech za polárním kruhem – kde mělo snad docházet k zamrzaní hvězdicového motoru a poškozování turbíny ledovou tříští. Jak se záhy ukázalo, tak možná právě za polárním kruhem to asi chtělo zálet Z-400 provádět. 

Další představení Z-400

Ale zpět k Z-400. K záletu, který Moravan v červnu 2001 ohlásil na podzim 2001 nedošlo. 21. ledna 2002 mělo proběhnout další představení, po něm motorová zkouška a zálet byl plánován na 20. února 2002. Tou dobu už byl prototyp Z-400 přestěhován do Kunovic – jak probíhalo slučování obou továren. 

K tomuto představení (o kterém se ale na internetu nepovedlo nic dohledat a tak je možné, že nakonec neproběhlo) byl připravený několikastránkový materiál, který nám dnes dává další informace o tomto programu.

Je zajímavé, že zde již není ani jednou zmíněno, že se nejedná o konstrukci Moravanu. Dvě stránky z materiálu jsou věnována zástavbě motoru a různým zobrazením 3D modelů – asi bylo cílem ukázat, že Moravan pracuje s moderními technologiemi. Jak moc ale byla zástavba Orendy úspěšná se tehdy ještě pochopitelně nevědělo, zálet plánovaný na 20. února 2002 neproběhl.

Součástí materiálů byly také kresby dalších verzí – počítalo se s prodlouženým trupem a dle popisu patrně také s další verzí motoru Orenda, která měla být vybavena FADECem (Full Authority Digital Engine control). 

Fotografie již nastříkaného letounu jsou z Kunovic, letoun měl značku OK-400 – patrně je to ale značka pouze fiktivní.  Povšimněte si také, že materiál už má logo jak Moravan Aeroplanes, tak Leteckých závodů. 

Technické parametry

Tato tabulka nabízí zajímavé srovnání s původním SM-92 – i když se jedná pouze o vypočítané parametry, skutečné parametry s motorem Orenda 600 nebyly nikdy zjištěny. 

Prázdná hmotnost narostla o 40 kg, ale maximální vzletová se zvýšila o 350 kg. Cestovní rychlost je u Z-400 uváděna 280 km/hod – patrně ale nebyla reálná ani s výkonnějším motorem. 

Zálet prvního prototypu

Na konci května 2002 byla vydána tisková zpráva, kde byl ohlášen provedený zálet, stejná informace byla také v interním časopise pro zaměstnance – zde ale nebyl text rozdělen obrázky a tak už byl čitelný. 

První let proběhl 23. května 2022 v 07:30UTC (podle jiných údajů 22. května) a byl proveden prakticky v tajnosti, beze svědků. Zkušebními piloty byli Petr Jarocký (vlevo v letadle i na fotografii) a Josef Charvát (vpravo). Tisková zpráva v obvyklém optimismu hovoří o zahájením letových zkoušek a výtečných letových vlastnostech – ale ve skutečnosti na žádné zkoušky letových vlastností nedošlo. Po spuštění motoru docházelo k rychlému nárustu teplot – a tak se zkušební piloti rozhodli urychleně provést vzlet – předpokládali, že za letu bude chlazení motoru lepší.

Josef Charvát to po letech popsal následovně: „Při vzletu byly teploty chladící kapaliny a oleje na hranici zelené a žluté, po vzletu hranice žlutá-červená, během horizontálního letu červená. Tak jsme naznali, že končí sranda a rychle mazali na přistání. Při přistání byly ručičky teploměrů na mechanických dorazech. Po dobu letu jsem se ani nepodíval z kabiny a čuměl jen na teploměry“. Celý let trval 14 minut. 

Druhý vzlet proběhl 28. května ve 14:18UTC. Průběh byl stejný, let trval 12 minut.

Poslední let v Kunovicích

Třetí let proběhl 30. května a byl současně předváděcím letem pro Kanaďany. Shodou okolností jsem ten den byl na letišti a na „briefingu“ jsem potkal Pepu Charváta jak se chystal na tento let. „Tož jak Pepo, udělali něco s tím chlazením?„. Pepa pouze mávl rukou, zamumlal „ani mně nemluv“ a za chvíli už letěli. Po letech tento let komentoval takto: „Po zkušenostech s předešlými lety jsem nechali mašinu dotáhnout na dráhu, spustili motor a okamžitě vzlétly. Vyšlo to na dvě zatáčky nad letištěm a okamžitě sedat. Úkol, aby Kanaďani viděli mašinu ve vzduchu byl splněn. Po přistání zůstaly ručičky teploměrů na dorazech a na nulu se nevrátily“

V září 2002 se v Kunovicích konal letecký den a byla snaha Z-400 předvádět za letu. Toto ale Letecký úřad nepovolil a tak se se stalo, že třetí let byl i letem posledním. Letoun byl odstaven, ale jak moc vážně se pracovalo na změně chlazení motoru není jisté. Určitou roli také jistě sehrál fakt, že společnost Orenda tou dobou už v programu OE-600 nepokračovala. 

V továrním zpravodaji Moravan v říjnu 2002 jsou zeširoka rozebírány prodeje L-610 do Koreje – podle textu měl být připravován přelet z Alabamy, kde letoun skončil po týdny trvající cestě včetně návštěvy Jižní Ameriky za původních majitelů Letu, mělo se tehdy z USA letět přímo do Koreje. Ale o letounu Z-400 zde není ani slovo. Na pozdější dotaz vedení Moravanu reagovalo slovy „Program Z 400 splnil svůj účel“. Jaký ten účel byl se bohužel neví.

Další osud jediného prototypu Z-400

Podle některých zpráv se tento prototyp později dostal do Bratislavy, kde do něj byl zastavěn motor M-601.

Ale to nepodporuje tato fotografie  prvního (a vlastně jediného) prototypu Z-400 z roku 2018 z EAA AirVenture v Oshkoshi. Kdy a jak se tam z Kunovic, kde naposled letěl v roce 2002, dostal, mi není známo. Možná prodej v rámci konkurzu Leteckých závodů?

Photo by Gary Vincent, used with permission.

 

V listopadu 2022 byl letoun na prodej za 495 000 CAD. Stále vybaven motorem Orenda, nálet dle inzerátu 62 hodin. Asi se jim povedlo nějak vyřešit to chlazení. 

Inzerát zde.

Z-400 se dočkal minimálně jednoho modelu. Tato polomaketa má rozpětí 2250 mm a postavil Jaroslav Velísek z Petrova, člen Letecko modelářského klubu Strážnice

Unikátní e-learning, jediný na českém trhu

Komunikace při mezinárodním VFR letu 

Záznam celé komunikace při letu z Kunovice do Portorože ve Slovinsku na břehu Jaderského Moře.

Uslyšíte letadlo, všechny pozemní stanice cestou a dostanete nepočítaně rad co říkat, co neříkat a jak to říkat lépe. Uvidíte polohu letadla na mapě. 

Funguje na PC, tabletu i telefonu. Lze kdykoliv přerušit, na dokončení máte 12 měsíců. Možnost položit otázku a dostat na ni odpověď. 

A pokud nechcete letět do Slovinska k moři, tak finišuji s přípravou obdobného kurzu pro let do Německa! Do vánoc to bude.