Jak si užít navigační soutěž a ještě u toho zabodovat, aneb stručný návod pro začínající závodníky.

Poslední aktualizace: květen 2024

Než se vydáte na letiště – přípravy před soutěží

Posádka

První a zároveň asi nejdůležitější co si musíte na soutěž připravit je pilot a navigátor. Příprava není náročná, ale každopádně byste si spolu měli před soutěžením sednout do letadla a rozdělit si úkoly na palubě. Pilot by se měl v první řadě věnovat řízení a celkovému ovládání letadla. Nezapomínejte že i na navigační soutěži jste pilotem a věnujte dostatek pozornosti bezpečnosti letu. Počínaje řízení letadla včetně běžného monitorování letových a motorových přístrojů, sledování zůstatku paliva a přepínání nádrží, sledování terénu pro možný výběr nouzových ploch kdyby došlo na vysazení motoru. Koukejte při letu také okolo sebe kde co letí a nejen do mapy, na fotografie a na zem. Nezapomeňte že některá soutěžící posádka se může ztratit na trati a křižovat zmateně okolo tratě a také můžete potkat i jiná než soutěžní letadla.

Sledujte s dostatečným předstihem vývoj počasí a nepřeceňujte své síly. Když se začne počasí kazit, raději zvolte bezpečnější přerušení letu a návrat na domácí letiště nebo včasnou diverzi na nějaké bezpečné letiště pocestě než aby vás počasí uzavřelo a vy jste museli v nevhodných podmínkách a ve stresu řešit nebezpečnou situaci. Kromě přesné soutěžní navigace se věnujte i „obecné“ navigaci – prostě se snažte mít neustále základní povědomí kde asi tak jste. Když se na soutěžní trati zamotáte a ztratíte přesnou polohu, velmi vám to pomůže obnovit navigaci a pokračovat v soutěžení nebo alespoň se dostat bezpečně domů. Úkolem navigátora by mělo být sledování soutěžních úkolů a zpřesňování navigace. Toto rozdělení rolí ale pochopitelně si můžete upravit, jeden názor říká, že pokud si pilot i naviguje, tak je to lepší. Je to na vás, nikde není nic předepsané.  

Soutěžní úkoly (vyhledávání fotografií, znaků, porovnávání fotografií na otočných bodech, zaznamenávání získaných informací do soutěžní mapy a podobně) samozřejmě plníte společně, ale pilot by se měl věnovat především vedení letadla po trati a navigátor zpřesňovat navigaci, vyhledávat objekty a také koukat více dopředu a upozorňovat pilota na potenciální nepřesnosti či mu ve vedení letadla po trati pomáhat. Jako příklad uvedu přílet k otočnému bodu – pilot by měl při příletu především kontrolovat správné nalétnutí otočného bodu a dodržení času průletu, přičemž navigátor může připravit a nastudovat fotografii otočného bodu k porovnání se skutečně nalezeným otočným bodem. Je také dobré již dopředu vyhlížet kudy se poletí po otočení letadla do nového kurzu.

Kde začít? V Kunovicích!

Obvykle první sobotu v červnu se již téměř 20 let v Kunovicích koná navigační soutěž, která je vhodná pro začátečníky a to včetně těch věčných. Více informací zde. 

Pro ty, co chtějí potrénovat jsem připravil Cvičnou etapu→, která je založena právě na této soutěži. Uvidíte tedy, jaké podklady dostanete.

Letadlo

Hned druhá důležitá položka vašeho seznamu bude letadlo. Při soutěžním navigačním letu se potřebujete naplno věnovat plnění soutěžních úkolů a ne každou chvíli hledat jak a co nastavit nebo řešit technické problémy s nefunkční avionikou či například špatným chodem motoru. Věnujte také čas přípravě letadla na soutěžní let. Zajistěte si dostatečnou zásobu paliva pro celý let s dostatečně velikou rezervou pro možnost bloudění. Vaše soutěžní výsledky jistě výrazně negativně ovlivní jestli vám palivo na poslední úsek trati vystačí či nikoliv. Je vhodné si na palubě také pořádně uklidit všechny věci, které nebudete potřebovat a naopak si připravit ty, které potřebujete pro soutěž.

S jakým letadlem letět?

Ideální je letadlo, ze kterého je dobře vidět a které má současně co největší rozpětí rychlostí. Současně to musí být ale letadlo, které dobře znáte a jehož řízení a ovládání budete dělat s minimálním úsilím. A to je snad důležitější, neleťte soutěž s letadlem, na které jste se přeškolili včera jenom proto, že má trošku lepší výhled. Na následujících fotografiích je výběr z letadel, která letěla 18. ročník soutěže Divokým Slováckém v Kunovicích. Jak vidíte, chybí snad pouze vzducholoď a Spitfire, na velikosti prostě nezáleží. Více o volbě rychlosti dál v tomto textu. 

Stopky

Pro let potřebujete stopky nebo hodiny – které budou ukazovat správný „soutěžní“ čas. Jako soutěžní hodiny nejsou vhodné hodinky na vaší ruce ani hodiny na vašem mobilním telefonu. Hodiny by měly splňovat tyto předpoklady: měly by mít velké a dobře čitelné číslice (popřípadě velký ciferník používáte-li klasické ručičkové), bezpodmínečně musí kromě hodin a minut ukazovat také vteřiny, musí mít možnost přesného seřízení s přesností na vteřiny. Hodiny musí být na palubě letadla umístěny tak, aby na ně neustále dobře viděl jak pilot tak navigátor.

Psací nástroje

Mějte v zásobě i dostatek propisek či fixů, abyste mohli nalezené skutečnosti zaznamenávat do mapy. Není na škodu mít nákoleník či nějaká podložka pro podložení mapy když do ní budete zakreslovat získané informace a také pro vyplňování zprávy o letu. Mějte po ruce pravítko a navigační trojuhelník – údaje musíte v mapě měřit. 

Umístnění fotografií

Dále je vhodné si připravit na palubní desce letadla nebo popřípadě kdekoliv v kabině kde je to vhodné, místo pro rozmístění traťových fotografií. Měli byste je mít neustále na očích, aby se vám dobře vyhledávali. Piloti kteří létají navigaci delší dobu si většinou pro letadlo, se kterým létají, vyrobí speciální panýlek z průhledného plexiskla, který si pomocí všelijakých držáčků zafixují před palubní desku. Na tento panýlek si poté umísťují traťové fotografie tak, aby nezakrývaly důležité letové přístroje, a aby měli fotografie přehledně přímo před očima. Pozor hlavně na zmíněné zakytí letových přístrojů – když na ně neuvidíte budete za letu nervózní a to negativně ovlivní nejen váši radost ze soutěžního letu, ale také váš výsledek. Doporučuji také mít dostatek lepících pásek všeho druhu – právě pro fixaci fotografíí v interiéru letadla. To je asi vše co budete potřebovat.

Logger

Samostatnou kapitolou je letový zapisovač – logger. Ten vám však do vašeho letadla většinou nainstaluje organizátor soutěže (ale ověřte si to na briefingu, nemusí to tam být všede) a vy se o něj vůbec nemusíte starat. Dokonce vám doporučujeme se ho ani nedotýkat, má na sobě několik tlačítek a pokud na ně nebudete sahat nemělo by dojít k jeho přepnutí do jiného – nevhodného pracovního režimu či jeho vypnutí. Důležité je přistavit vaše letadlo cca jednu hodinu před vašim plánovaným časem startu na místo určené na briefingu, (většinou před hangár či kancelář kde sídlí výpočetní středisko soutěže) aby mohl pořadatel, který je zodpovědný za instalaci loggerů, váš logger v klidu naistalovat a iniciovat

Záložní logger

Pokud to pravidla soutěže umožňují, tak mějte také záložní záznam. Stačí obyčený telefon, kde třeba pustíte stopaře na mapy.cz.  Ale pozor, na některých soutěžích nesmíte mít na palubě žádnou jinou elektroniku kromě loggeru či loggerů. 

Registrace na soutěžní let

Pro registraci mějte připravená jména pilota a navigátora, typ letadla, jeho značku a soutěžní rychlost. Telefon a email jsou také často vyžadovány. Registrace se dříve dělala ráno na letišti, dnes je častá možnost registrace dopředu emailem – a je to lepší, organizátor má lepší představu o tom, kolik posádek poletí.

Soutěž se často letí  ve dvou či třech skupinách – aby se na jednom letadle mohlo zúčastnit více posádek. Pokud máte preference ve které skupině chcete letět, tak to řekněte pořadateli co nejdříve. 

Volba rychlosti pro soutěžní let

Traťová rychlost je vaše rychlost letu při soutěži. Je to PVR – pravá vzdušná rychlost (TAS) a udává se většinou v km/h nebo kts a číselně v násobkách pěti – např. 60kts, 65kts, 70kts… Zvolte takovou rychlost, ze které můžete dostatečně zrychlit, když se někde na trati zapomenete a zároveň ještě dostatečně nad pádovkou abyste mohli také „přibrzdit“. Nezapomeňte, že na trati není povoleno kroužit a tak jakékoliv brždění, když budete někde brzo, může probíhat pouze spomalením letu popřípadě mírným hadovitým letem. Pro Cessnu 150 je to 70 kts (130 km/h), pro Cessnu 172 je to 75 kts (140 km/h) a pro Zlíny 142/43 je to 80 kts (150 km/h). Jak vidíte, tyto navrhované rychlosti jsou nižší než běžné cestovní (malá cessna lítá běžně „cesťák“ okolo 90-100 kts a Zlín 142 okolo 200 km/h). Je dobré si uvědomit, že čím pomaleji poletíte, tím máte na plnění soutěžního úkolu více času. Jednodušeji se naviguje a i všechno vyhledává při traťové rychlosti 130 km/h nežli při 170 km/h.

Oprava na vítr

Oprava rychlosti na vítr na trati se většinou provádí při rychlosti větru od 5 m/s (10 kts) a více. Pokud fouká méně  v době kdy dostáváte od organizátora soutěže podklady k letu, je vaše traťová rychlost zároveň i vaší rychlostí vůči zemi (neboli je to rychlost ze které se počítá váš čas kdy máte být na kterém otočném bodě). Pokud je vítr silnější a stabilní, provede organizátor automaticky opravu vaší rychlosti vůči zemi o rychlost větru a před letem vám předá již spočítanou navigační přípravu kde najdete rozdílné rychlosti na jednotlivá ramena letu podle daného větru a vaší deklarované traťové rychlosti.

Zde se opět vrátím k deklaraci rychlosti a mé radě, abyste volili rychlost takovou, abyste to stihli „ubrzdit“. Je nutné si uvědomit, že variabl vítr okolo 5 m/s vám může foukat přímo dozad zrovna v okamžiku, kdy jste se zapomněli na trati s kontrolou dodržení času a jste napřed a potřebujete výrazně brzdit. A při troše smůly to nebude 5 m/s, ale třeba místní fouká 7 m/s a pak budete brzdit i očima. Stejná situace se může samozejmě přihodit i naopak – bude vám foukat protivítr, když jste se zrovna opozdili a na plný plyn chvátáte na otočňák. Z toho všeho vyplývá, že nejlepší je mít letadlo s velkým rozsahem letových rychlostí a zvolit si deklarovanou traťovou rychlost vhodně někde uprostřed.

Soutěž začíná briefingem

Váš soutěžní let začíná na briefingu. Na briefing přijďte včas! Pokud se opozdíte a uteče vám začátek, nikdo vám již přesně nepoví jaké důležité informace vám utekly. Doporučuji také si na briefing vzít kus papíru a tužku, abyste si mohli udělat poznámky. Nestyďte se, informací je spousta a pokud zapracuje trošku stres z „neznáma“ – zejména jste-li na soutěži třeba poprvé.

Na briefingu se seznámíte především s organizací celého soutěžního letu. Dozvíte se jak budou probíhat odlety na trať a přílety zpět na letiště včetně pohybu letadel po zemi. Jak budou probíhat vzlety a jak bude měřen čas při vzletu a na trati. Kde a kdy bude vyvěšena startovní listina a ostatní informace které se vyvěšují na „oficiální tabuli“ (nemusí to být tabule, většinou je to pouze místo kam se publikují důležité zprávy pro účastníky soutěže). Kde je umístěn přesný soutěžní čas pro nařízení vašich hodin.

Podstatné také je, kdy a kde dostanete podklady k letu a kde je máte po letu odevzdat.

Dozvíte se také upřesnění soutěžního letu – obzvláště pokud jsou na soutěži jakékoliv odlišnosti od níže popsaných standardů a dostanete také základní informace, na kterou světovou stranu trať povede. 

A v neposlední řadě kdy bude probíhat vyhlášení výsledků a obvyklé občerstvení. Na konci každého briefingu je prostor pro vaše dotazy – ptejte se a nestyďte se! Pokud vám je cokoliv nejasné i v průběhu briefingu zeptejte se hned – nečekejte až na konec briefingu! Nestyďte se a ptejte se organizátorů – neptejte se kolegy který stojí na briefingu vedle vás. Zaprvé tím budete ostatní rušit a zadruhé váš dotaz může zajímat i ostatní soutěžící.

Startovní listina – čas předání přípravy a čas vzletu

Startovní listina bude vyvěšena po briefingu jakmile se podaří organizátorům zpracovat všechny registrace a listinu sestavit. Starty letadel bývají s časovým rozestupem 3 až 5 minut podle počtu soutěžících a letadla – posádky jsou seřazeny dle deklarované traťové rychlosti – od nejrychlejších k nejpomalejším, tak aby se letadla na trati nepředlétávala. Na startovní listině najdete dva hlavní časové údaje. První je čas předání přípravy a druhý čas vzletu.

Časové rozpětí mezi těmito časy je většinou specifikované v propozicích soutěže (stejně pro všechny posádky) a bývá to obvykle někde 20 až 60 minut.

Předání/vyzvednutí přípravy

Nezapomeňte, že je vaší starostí si podklady pro let včas vyzvednout na místě určeném na briefingu (většinou kancelář či místo pro navigační připravu). Opozdíte-li se, šidíte sami sebe o čas pro vaší předletovou přípravu. Při přebírání obálky si překontrolujte, zda-li je v obálce vše jak má být. Obálka by měla v zásadě obsahovat: popis trati a spočítanou předletovou přípravu, soutěžní mapu, jednu či více sad traťových fotografií, sadu fotografií otočných bodů a formulář pro zaznamenání vámi nalezených údajů.

Předletovou přípravu si můžete zpracovat kdekoliv vám to vyhovuje, organizátor soutěže vám většinou zpřístupní nějakou vhodnou místnost zařízenou stolky a židličkama. Podklady vašeho letu jsou určeny pro vás a jen a jen pro vás. Prosím neukazujte je nikomu, nerozprávějte o nich s nikým ani před letem ani po letu. A to ani s jinou posádkou která má už soutěžní let také za sebou. Nezapomínejte, že soutěžní lety probíhají celý den, tak aby se mohlo vystřídat více posádek na jednom letadle, a posádky které ještě neletěly soutěž a teprve čekají na svůj čas kdy dostanou zadání letu vás mohou poslouchat. Proto si prosím nechte vše pro sebe až do vyhlášení výsledků.

Jakmile budete mít zpracovánu předletovou přípravu, je čas se přesunout k letadlu. Na některých soutěžích vám instalaci loggeru zajišťuje organizátor, jinde se musíte postarat sami. 

Úkoly soutěžního letu

Vaším úkolem je letět podél předem známé trati za doržení rychlosti letu, která je kontrolována časem průletu v některých bodech – může to být nejen na otočných bodech, nastudujte si pravidela. Za letu pozorujete trať a vyhledáváte dále popsané objekty. Polohu nalezených objektů zaznamenávejte do soutěžní mapy.

Ve vašem soutěžním zadání naleznete mapu, většinou je to výřez mapy velikosti cca A4 či A3 a v něm je již zakreslena soutěžní trať. Nebo trať zakreslena není a vy si ji musíte buď jen zakreslit podle jasného a známého zadání a nebo třeba také zkonstruovat. Další variantou je to, že na mapě máte pouze otočné body a ty si musíte pospojovat – a pozor, ne všechna ramena jsou přímky, někdy se letí po oblouku.  

Trat na mapě

Do soutěžní mapy se zakreslenou tratí je vhodné si doplnit další informace. U každého otočného bodu byste si měli napsat čas, ve kterém jej máte přelétávat (s přesností na vteřiny). Dále je dobré si i celou trať „naplotovat“ – udělat si na kurzovku minutové úsečky, abyste mohli čas na trati dodržovat rovnoměrně. Neuškodí si také rovnou do mapy zakreslit manévr po vzletu (jak poletíte na SP – výchozí bod trati) a manévr po průletu koncového bodu trati – FP.

Mapa je váš hlavní podklad pro soutěžní let. Proto není špatné ještě před letem si trať nastudovat. Detailně se podívat kudy se letí, jak vypadají otočné body, připravit si strategii, jak najdete otočné body které jsou složitější, tak abyste dodrželi čas průletu.

Fotografie

Ke každému otočnému bodu včetně SP a FP přísluší právě jedna fotografie, kterou naleznete ve vašem zadání (výchozí a konečný bod trati – Start Point, Finish Point, otočňáky jsou značeny TP – Turning Point, někde se používá i CP). Fotografie jsou popsané stejně jako otočné bod – např. SP, TP3 a pod. Na této fotografii je zobrazen objekt.

Fotografie otočných bodů

Vaším úkolem při průletu nad otočným bodem je porovnat, zda-li je objekt na fotografii shodný se skutečností. Například je-li otočný bod kostel v Mašovicích, porovnáte kostel, který vidíte právě s tím co je vyfotografován na fotografii. Obecně platí, že na fotografii bude právě v tomto případě nejspíše nějaký kostel (pokud tam bude třeba železniční nádraží máte úkol jednodušší, jelikož fotografie je s velkou pravděpodobností falešná – nesprávná). Vaším úkolem je porovnat jestli se jedná skutečně o kostel v Mašovicích a nebo je na fotografii kostel jiný.

Fotografie by měla být pořízena jen pár dní před letem a tudíž porovnání není zase tak složité. Ale pozor, fotografie může být pořízena z jakékoliv strany otočného bodu! To znamená, že vůbec nemusí být vyfotografována ze směru, ze kterého ke kostelu přilétáváte, ale třeba z úplně druhé strany. A buďte připraveni, že organizátor soutěže si někdy může dát tu práci, aby vyfotografoval kostel který je velmi podobný tomu v Maršovicích. Vždy však fotografie musí být udělána tak, aby byla jasně porovnatelná.

Na fotografii také nesmí být jiný objekt, který je v bezprostřední blízkosti otočného bodu. Prostě není vaším úkolem prohledat okolí otočňáku jestli tam není něco podobného, ale pouze porovnat konkrétní otočný bod. To co zjistíte si zapište do mapy či na fotografii. Zapište si ANO pokud je objekt na fotografii shodný s otočným bodem a zapište si NE pokud shodný není.

Fotografie na trati

Dále ve vaší obálce se zadáním naleznete traťové fotografie. Jedná se o soubor fotografií objektů ležících přímo na trati letu, které vyfotografoval organizátor krátkou dobu před termínem soutěže. Sady fotografií bývají obvykle dvě a jsou zřetelně označeny jako sada A a B či jedna a dvě. Každá sada většinou obsahuje cca 8 fotografií, ale to nemusí být pravidlem – může jich být měně i více. U označení fotografií a nebo v zadání letu, najdete informaci, na kterém úseku trati se fotografie dané sady nacházejí. Například fotografie označené A až I na příkladu dole se nachází mezi SP a TP6. Označení je jasné a fotografie se na jiném úseku, než je deklarováno, nacházet nemohou. Fotografie nemohou být pořízeny ani nikde mimo trať – například na úseku z letiště na SP. Znamená to že po průletu SP začnete v terénu na trati vyhledávat fotografie označené A až I.

V tréninkové navigační etapě jsou fotky rozděleny na úseky do TP4 a od TP4 -vždy si tedy pečlivě sadu fotek prohlédněte, ať nehledáte jinde, než je třeba

Prostudujte si ale pravidla konkretní soutěže – je možné, že za SP existuje vzdálenost, ve které fotky nemohou být. Ale pozor, za dalšími otočnými body už to neplatí, tam je ta vzdálenost bez fotek velmi malá. Až proletíte TP6 (v našem příkladě, může to být jinak) můžete nenalezené fotografie z prvni sady odstranit a budete vyhledávat fotografie druhé sady. Buďte připraveni, že fotografie mohou být relativně brzy po otočení otočného bodu (v tomto příkladu TP6) a tak vám doporučuji si je připravit ještě před průletem daným zlomovým otočným bodem. Pozor – fotografie nejsou obvykle označeny v pořadí jak jsou na trati vyfotografovány – jsou označeny náhodně.

Důležité je, že traťové fotografie jsou vyfotografovány ve směru vašeho letu. Pro směr fotografování platí maximální tolerance 30 (nebo někde 45) stupňů na každou stranu. Znamená to, že fotografie nemohou být fotografovány kolmo na trať či dokonce pozpátku. Další důležitý prvek je, že fotografovaný objekt (většinou je ve fotografii ješte označen například kolečkem) musí ležet na trati letu – tak jak ji máte zakreslenu v soutěžní mapě. Tolerance je zde podle sportovních řádů +/- 300 metrů bokem od trati (ale toto číslo může být na menších soutěžích jiné).

Nezapomeňte však, že je-li na fotografii vyfotografována celá vesnice a na jejím okraji je v kroužku výrazný dům, tak to neznamená  že trať přes střed vesnice. Není zapotřebí prohledávat okolí trati plus mínus kilometr, stačí skutečně přesně vědět kde trať, kterou máte zakreslenu v mapě, vede na zeměkouli.

Zaznamenání nalezených fotografií

Každou nalezenou fotografii si nezapomeňte zakreslit do soutěžní mapy, nemáte šanci si to zapamatovat a zapsat až na zemi. Do mapy zakreslete polohu objektu v kroužku na fotografii (pokud je tam již zmíněná celá vesnice a v kroužku jeden dům na okraji vesnice – označte si polohu toho domu a ne celé vesnice!). Zákres je nejlépe provést kolmou čarou protínající trať v bodě kde leží nalezený objekt a označte si o jakou fotografii se jedná (například A6). Buďte důslední při zákresu do mapy, nic vás nenaštve více, nežli když si pracně nalezenou fotografii ze které máte velikou radost zakreslíte o vesnici vedle a organizátor soutěže vám její nalezení neuzná. Tolerance pro zakreslení bývá většinou +/- 5 mm v mapě nebo 0.5 NM – podívejte se do propozic soutěže. Vámi zakreslenou polohu objektu po letu z mapy změříte a zapíšete do zprávy o letu, podle které budete hodnoceni. Měření provádějte co nejpřesněji, provádí se pravítkem či měřítkem a měří se většinou vzdálenost v kilometrech od předešlého otočného bodu.

Znaky

Další vyhledávání na trati vás čeká v podobě znaků vytyčených na trati. Zde platí úplně to samé jako u fotografií, akorát znaky nejsou vyfotografovány, ale pouze umístěny přímo na zeměkouli na trať letu. Znak musí být umístěn tak, aby byl viditelný ze směru příletu (nemůže být schován těsně za hranou lesa, avšak může být umístěn tak, aby nebyl vidět, když nepoletíte přímo po trati letu. Znaky jsou poskládány většinou z bílých látkových plachet o rozměrech 0,8×4 metry. Z těchto úseček jsou poskládány různé trojuhelníky, pruhy, téčka, znaky pí a podobně. Katalog možných znaků vždy najdete v zadání soutěže. Pozor, jednotlivé znaky se mohou na trati opakovat. Tak můžete na trati potkat třeba třikrát stejný trojuhelník. Znaky zakreslujete do mapy úplně stejně jako nalezené fotografie.

Přesun k aeroplánu

Jindy banální zálěžitost jako přesun k letadlu na navigačních soutěžích skýtá možnost vidět utíkat i jedince, kteří se za normálních okolností pohybují velmi uvážlivě. 

Vzlet na soutěžní trať

Doporučuji vám nenechávat start motoru na poslední chvíli. Je vhodné nastartovat cca 3 až 5 minut před plánovanou dobou začátku pojíždění. Na pojíždění si také dejte cca dvojnásobný čas nežli potřebujete obvykle. Pokud vás něco cestou zdrží a nestihnete odstartovat včas, ošidíte se o drahocenné body.

Start na etapu probíhá tzv. na dodrženou. Znamená to, že máte na vzlet časové okno v trvání 59 vteřin. To znamená pokud máte čas vzletu určen na 12 hodin 30 minut 00 vteřin – můžete odstartovat v rozmezí 12:30:00 a 12:30:59. Důležité je také co je považováno za vzlet. Dříve, když se ještě pro vyhodnocování letu nepoužívaly loggery, vzlet byl měřen od prvního okamžiku souvislého pohybu letadla na začátku RWY (například na Sazenné býval tímto časoměřičem Vláda Příhoda). Nyní,  v naší elektronické době, je dodržení vzletu kontrolováno loggerem. Za okamžik vzletu se považuje protnutí vzdáleného konce RWY, na které startujete (to je ten konec dráhy kde již nejedete po zemi kolečkama, ale letíte ve vzduchu). Proto pokud budete se vzletem dlouho otálet a místo ve 12:30:00 dáte na dráze plný plyn až třeba ve 12:30:45, je možné že za oněch zbývajících 14 vteřin nestihnete protnout konec RWY a tudíž dostanete trestné body za nedodržení startovního okna. Plný plyn můžete tudíž přidat i o pár vteřin dříve, nežli ve 12:30:00, ale zase pozor, abyste neprolétli konec RWY moc brzy. A taky pozor na delších letištích, ať nezačnete točit moc brzy – to byste potom ten start point neproletěli vůbec. 

Po vzletu z letiště pokračujete dle instrukcí z briefingu k SP – start pointu (nebo po staru VBT – Výchozí bod trati) – neboli výchozího bodu trati. Na dosažení SP máte daný přesný čas, který najdete ve vaší navigační přípravě a také v popisu trati. Tento čas je určen tak, aby se z letiště na SP stačila dostat i ta nejpomalejší letadla, tak pokud letíte s rychlejším letadlem, je možné že budete na SP dříve a budete muset vyčkávat v jeho blízkosti. 

Důležité je, abyste vyčkávali „před tratí“. Když si bodem SP proložíte linii kolmou k prvnímu rameni trati – získáte rozdělení zeměkoule na „před tratí”  a „na trati“. Tuto pomyslnou kolmou linii nesmíte během vyčkávání protnout. A pozor – čas na SP, který máte deklarovaný ve vaší přípravě již není na dodrženou. Je to přesný čas kdy máte přeletět nad SP. Nezapomeňte také pokud letíte s dolnoplošníkem, že ve většině letadel nad daným bodem nepřeletíte v okamžiku, kdy vám daný bod zmizí pod náběžkou křídla, ale až teprve, když jste s celým letadlem nad tímto bodem na zeměkouli. Čas mezi tím, než vám bod zmizí pod náběžkou křídla a nežli jej skutečně přeletíte může být několik sekund – záleží na vaší rychlosti a typu letadla (zkontrolovat si to můžete ostrým nakloněním letadla a pohledem pod křídlo). Já osobně  doporučuji si čáru v mapě před SP protáhnout alespoň 2 minut před SP a „nasadit“ na trať již v pozici minus dvě minuty. Tím si stabilizujete let, začnete v klidu navigaci a lépe si „odladíte“ přesný průlet SP. Důležité také je, že před SP nemůže být umístěna žádná traťová fotografie ani znak

Prostě celá soutěžní trať začíná právě na SP. Při průletu SP nezapomeňte na váš hned druhý úkol (první úkol je proletět ve správný čas). Druhý úkol je porovnat zda-li souhlasí fotografie SP, kterou jste dostali v zadání, se skutečností. Takto pokračujete po celé trati až do konce  – porovnáváte každý otočný bod a to včetně FP (Finish Pointu, koncového bodu tratě, KBT). Fotografie otočných bodů ale nemusíte mít nalepené na palubní desce, stačí je mít po ruce a vytáhnout je až před otočňákem

Po průletu FP pro vás končí navigační část letu – už musíte trefit pouze na letiště a to obvykle není moc veliký problém. Nyní vás čeká zařazení se do okruhu dle informací, které jste dostali na briefingu a většinou také podle informací od dispečera Rádio/AFIS po rádiu.

Dodržování času

Dalším vaším úkolem je dodržovat rychlost letu po trati. Rychlost je kontrolována měřením času. Časy se standardně měří na otočných bodech, ale mohou být měřeny také kdekoliv – nahlédněte do pravidel vaší soutěže. Čas se měří s přesností na vteřiny. Čas si hlídejte pořád, nespoléhejte nato, že to doladíte až kilometr nebo dva před otočným bodem, to už je pozdě. 

Bezpečnost při navigační soutěži

Soutěžit a bojovat o medaile je krásné, ale pamatujte, že pořád letíte v letadle. Bezpečnost letu je pořád vaše priority. Pokud jste rychlí, tak brzděte pouze na takovou rychlost, kdy bezpečně ovládáte letadlo a nezkoušejte experimenty typu ostrých zatáček na této malé rychlosti.

Přistání do decku (pásma)

Vaše přistání ze soutěžního letu bude často přistáním do decku. Pokračujte klasicky letem po okruhu, vaším jediným úkolem rozdílným od běžného přistání je trefit se s prvním a stálým dotekem podvozku (bez odskoku) do nulového pásma přistávacího decku.

Schéma decku a jednotlivá bodovaná pásma najdete vždy v podkladech soutěžního letu či v propozicích soutěže, za odskok se považuje odskok do výšky průměru hlavního kola/kol. V decku není zapotřebí letadlo zastavit (ale pozor, třeba na soutěžích LAA to svého času platilo), ve výběhu pokračujete klasicky jako při běžném přistání. Ve všeobecnosti platí, že za přistání kousek za nulu dostanete míň trestných bodu než za přistání před nulu

Zprávu o letu vyplňujte v letadle!

Důvodem je to, že na místě, kde jste dělali přípravu, jsou již další posádky a asi jim moc radit nechcete. Po vyplnění ji odevzdejte na místě určeném na briefingu – většinou to bývá stejné místo, kde jste obdrželi podklady pro váš let. 

Variantou je pochopitelně si sednout pod křídlo. 

Pro ty, co chtějí potrénovat jsem připravil Cvičnou etapu→, Uvidíte tedy, jaké podklady na soutěži typicky dostanete.

Tento text původně sepsal sepsal Patrik Sainer  v roce 2001, publikováno s jeho svolením. Současná podoba textu už je ale hodne modifikovaná – jak šel čas a jak postupně přidávám informace, které se pilotům a navigátorům hodí.

Navigační seznamka – Chci letět, ale nemám parťáka nebo letadlo. Co s tím?

Tato skupina byla založena proto, že se čas od času objeví piloti, kteří říkají, že by soutěž letěli, ale nemají parťáka nebo nemají letadlo. Já vím, většinou je to výmluva, ale dávám vám šanci, zbabělci. Skupina nebude použita pro žádné jiné účely než skládání posádek na navigační soutěže, nebude tam ani reklama na orlita.net nebo airguru ;-). Snad nám to vydrží dlouho bez spamů. 

Link je na stránce Navigační seznamka→ stránka je zaheslovaná, snad se nám tam nedostanou roboti a neobjeví se nám tam spam. Heslo je nouzová frekvence – zadejte jako šest čísel následovaných Mhz (tedy “121500Mhz”)